Knižní klub má na vydávání knih Agathy Christie v ČR exkluzivitu a v rámci jejích spisů už vyšlo vice než 50 titulů, z nichž mnohé byly do češtiny přeloženy pro tato vydání vůbec poprvé. V roce 2007 také totéž nakladatelství vydalo obsáhlou Encyklopedii Agathy Christie, nepostradatelnou příručku každého fanouška Hercula Poirota, slečny Marplové a dalších oblíbených postav slavné britské autorky.
Komiksové verze Vraždy Rogera Ackroyda a Záhady Modrého vlaku (na rozdíl od druhého první jmenovaný příběh ve "standardní" podobě v řadě autorčiných spisů dosud nevyšel) jsou součástí rozsáhlého francouzského projektu, kdy každý příběh ilustruje jiný výtvarník, což umožňuje rozdílné pohledy i na celkové pojetí úprav románů.
"Máme minimálně seznam deseti komiksů, které nám byly nabídnuty. Zatím jsme vydali dva pilotní díly, pro začátek jsme zvolili náklad čtyři tisíce kusů a čekáme, jak se budou prodávat. Pokud půjde prodej dobře, další dva komiksy vydáme příští rok." řekla iDNES.cz Denisa Novotná z Knižního klubu.
Vražda Rogera Ackroyda
Rok poté, co paní Ferrarsová přijde za podivných okolností o manžela, stane se i ona sama svým způsobem obětí. Byla to sebevražda, nebo ji někdo otrávil? Když záhy zemře i její nápadník pan Ackroyd, není už o čem pochybovat. Jaká je však pravá tvář těchto událostí, to nezjistí nikdo menší než Hercule Poirot. Podle znalců je tento román Agathy Christie z roku 1926 autorčiným mistrovským dílem a ani kreslená verze neztrácí nic ze své pochmurné atmosféry a psychologického ladění. |
Záhada Modrého vlaku
V Modrém vlaku, kterým angličtí boháči prchají před londýnskou mlhou na slunné Azurové pobřeží, je zavražděna dcera amerického milionáře. Podezřelí jsou dva: její manžel a neblaze proslulý podvodník hrabě Armand de la Roche. Jak je ale zvykem, všechno bylo přece jen trochu jinak - a Hercule Poirot, ješitný puntičkář vyzbrojený "malými šedými buňkami", záhadu samozřejmě vyřeší. Příběh je barvitým obrazem mravů britské společenské smetánky dvacátých let minulého století. Na kolejích i mimo ně. |
Kreslíři Bruno Lachard (Vražda Rogera Ackroyda; barva: Ongalro) a Marc Piskic (Záhada modrého vlaku) přistoupili ke svému úkolu každý podle svého naturelu. Lachard a Ongalro vyzdvihuje - i v souvislosti s náladou příběhu - potemnělé barevné odstíny a Lachardova kresba je přes všechnu realističnost mírně stylizovaná.
Piskic naproti tomu pracuje s až "secesně" opulentním kreslířským výrazivem, pohrává si s detaily, s každou vráskou tváří svých hrdinů. Vyjádření jejich mimiky působí ovšem místy až parodicky, ne vždy případně. Prostředí vlaku, ale i přímořských letovisek a městských prostředí mu umožňuje více rozehrát barevnou škálu.
Přestože se v obou případech jedná o komiksy (resp. "grafické romány") s relativně velkým množstvím textu, zejména Záhada Modrého vlaku je pojata přece jen poněkud "letem světem" a nutné "vykostění" pro potřeby tohoto způsobu zpracování je možná větší, než by si příběh zasloužil.
Stejně jako jiné přepisy klasických literárních děl do grafické podoby, které jsou momentálně v módě a vycházejí i v českých překladech (z poslední doby připomeňme např. Kafkův Proces, Bulgakovova Mistra a Markétku či sérii Manga Shakespeare) má i "Agatha Christie v obrazech" svá pro i proti. Přičemž ta první (zejm. originalita, modernost, švih) převažují.
Agatha Christie, Bruno Lachard, Ongalro: Vražda Rogera Ackroyda
přeložila Michala Marková
Knižní klub, 56 stran
Agatha Christie, Marc Piskic: Záhada Modrého vlaku
přeložila Michala Marková
Knižní klub, 48 stran
