Na Slovensku má Hiromi (v uměleckém světě nepoužívá příjmení) dobré posluchačské zázemí - bubeníkem její kapely Hiromi´s Sonicbloom je totiž Slovák Martin Valihora, absolvent bostonské Berklee a mimo jiné bývalý spoluhráč Richarda Müllera.
Hiromi, která mimochodem coby čtrnáctiletá koncertovala s Českou filharmonií, ve své hudbě vždy slučovala modernistické přístupy s úctou ke klasice - a to jak jazzové, tak evropské "vážnohudební". Blízký jí ale je také rock, pop, ovšem také výrazně avantgardistické přístupy. To vše spolu s evidentním skladatelským talentem, vynikající hráčskou technikou a určitou excentričností tvoří z Hiromi jeden z nejzajímavějších zjevů současné jazzové klavírní hry.
Hiromi´s Trio: Kung Fu Champion
Ostatně, měla vždy dobré vzory a učitele - tím nejpodstatnějším byl jednak slavný Ahmad Jamal, jenž ji vyučoval na Berklee, ještě větší roli v její kariéře ale sehrál Chick Corea, jenž ji, okouzlen jejím talentem, pozval ke společnému koncertu v Tokiu - a tato spolupráce se čas od času opakuje.
Hiromi & Chick Corea: Spain
Hiromi debutovala v roce 2003 velmi dobrým albem Another Mind, od té doby ve většinou pouze ročních rozestupech vydala další čtyři alba. Obsahovala vesměs její původní skladby. To poslední, jež se na značce Telarc objevilo v červnu, je výjimkou. Nese název Beyond Standards a obsahuje až na jedinou výjimku převzaté standardy.
Standardy však nikoli jen jazzové, byť ty tvoří jakousi osu alba, ale i rockové (Led Boots z repertoáru Jeffa Becka), z oblasti japonské pop-music 60. let (Ue Wo Muite Aruko), ba i "standard" ze sféry klasiky, Clair de lune Clauda Debussyho. Z vlastní tvorby k novému zpracování vybrala Hiromi otvírák svého debutu XYZ, jenž v nové úpravě pro kapelu, rozšířenou o kytaru Davida Fiuczynského, dostal změněný název XYG.
Hiromi´s Trio: XYZ
Z klasického jazzového repertoáru sáhla Hiromi po jistotách z množiny skladeb nazývaných "great american songbook", album otevírá Softly As In A Morning Sunrise, uzavírá I´ve Got Rhythm, hlavními záchytnými body desky jsou My Favorite Things a především vynikající podání Ellingtonovy Caravan.
Hiromi: I´ve Got Rhythm
Přesto se v kontextu Hirominy dosavadní tvorby ukazuje, že nejlepší, totiž nejoriginálnější, je ve svých vlastních kompozicích, kde může rozvinout svůj talent do větší šíře a navíc vystavět i album jako pevně držící celek.
Mnohé jednotlivosti alba Beyond Standards berou dech, samozřejmě především samotná hra všech zúčastněných - v této souvislosti je třeba upozornit na dobrý nápad, kterým je spolupráce Hiromi s Fiuczynským, který jinak zdánlivě patří do odlišné muzikantské "party"; už od minulého alba Time Control si jeho neortodoxní hra rozumí s Hirominým klavírem i syntezátory skvěle. Další plnocennou výpovědí nesmírně talentované umělkyně však bude zase příští - doufejme, že autorské - album.
Hiromi´s Sonicbloom: Beyond Standards
Telarc/Classic, čas 59:58
Hodnocení iDNES.cz: 60 %
