Nutno říct, že v domovské Británii tvůrci "revolucionáři" (Steven Moffat a Mark Gatiss) uspěli: pozitivní ohlasy sklidil cyklus u diváků i kritiků.
Ti se shodovali, že "nový detektiv je jiný, ale pořád vtipný". Jestli je něco iritovalo, pak to, možná překvapivě, nebyly novoty jako Holmesovy hi-tec pomůcky či Watsonovo afghánské trauma, ale úplně základní věci související se scénářem a rytmem příběhu.
Aby šok těch, podle nichž jsou moderní atributy neslučitelné s doyleovskou látkou, nepřesáhl únosnou mez, rozhodli jsme se ještě před českou premiérou série shrnout, na coby se nejrigidnější z nich měli připravit. A že toho není málo.
Nejlepší přítel mobil
V prvé řadě je třeba říct, že nový Holmes (Benedict Cumberbatch) je expert přes mobily. Esemeskami, které zuřivě rozesílá, dokáže znejistit vraha, komisaře Lestrada i novináře na tiskové konferenci. Ze škrábanců na krytu telefonu umí vyčíst, jestli je jeho majitelem alkoholik (třes ruky při napojování nabíječky zavinil poškození). Co nemá ve své geniální hlavě, dokáže bleskurychle najít za pomoci mobilního internetu. Jak Sherlock 21. století zjistí, odkud cestovala oběť s kabátem vlhkým od deště? Stačí se připojit na web o počasí. Detektiv Holmes měl vždycky slabost pro technické výdobytky, takže se v digitálním věku cítí jako ryba ve vodě.
Fakta o novém SherlockoviSÉRIE 3 filmů po 90 minutách (další jsou ve VB avizované na podzim) SLEPÝ BANKÉŘ: na motivy povídek Údolí strachu a Tančící figuríny. V jedné z velkých londýnských bank došlo k vloupání, aniž by bezpečnostní systém cokoliv zaznamenal. Pachatel nic neodnesl, ale zanechal po sobě záhadný nápis na zdi. Sherlock na základě indicií na místě činu vydedukuje, že nápis byl ve skutečnosti šifrovaným vzkazem. VELKÁ HRA: Baker Street otřese výbuch a šílený útočník hrozí dalšími pumovými atentáty, pokud Sherlock nedokáže ve stanoveném časovém limitu vyřešit jeho hádanky. Zvrácená hra je tentokráte velmi osobní. Film kombinuje motivy z Doyleových klasických příběhů Bruce-Partingtonovy dokumenty, Pět pomerančových jadérek a Poslední případ. . |
Mužská romantika
Teorie, že dvojici Watson - Holmes pojí "něco víc" než pouhé přátelství, tvoří odrazový můstek pro řadu úsměvných situací, do nichž se hrdinové dostávají. "Vy nechcete společnou ložnici? Ale přede mnou se nemusíte stydět, bydlí tu i dva registrovaní," diví se Holmesova bytná, paní Hudsonová, když Watson projeví zájem o vlastní pokoj. V oblíbeném lokále dostanou Holmes s Watsonem na stůl romantickou svíčku, "povaha jejich vztahu" zajímá policejní tým i Holmesova úhlavního nepřítele. Ostatně ožehavé téma proberou tihle dva hned v prvním díle série.
Afghánské trauma
Nový věk, to ovšem nejsou jenom LCD displeje a sociální sítě (mimochodem moderní Holmes má vlastní "webovky" a Watson píše blog), ale také novodobá dějinná traumata. Jedno má za sebou Watson (Martin Freeman), čerstvý navrátilec z války v Afghánistánu, který si těžko zvyká na život v pohodlí a míru. Radu terapeutky, aby si zapisoval vše, co se mu v životě děje, odrazí slovy: Mně se v něm neděje nic. Pohybuje se zásadně o holi a odmítá Sherlockovu teorii, že jeho kulhání je psychosomatický problém, nikoli důsledek válečného zranění. Běhat podle GPS s ním ale musí.
Funkční psychopat
Svou formou seriál BBC využívá všechny myslitelné moderní postupy a finesy včetně dynamického střihu a interaktivních titulků (když Sherlock ohledává místo činu, mlčí, ale v obraze se objevují "popisky", co asi géniovi běží hlavou). Ve způsobu, jakým modeluje postavy a rozkrývá zápletku, však vůči Doyleově předloze zůstává velmi uctivý. Holmes je tak sice spíš než starosvětský podivín "vysoce funkční sociopat" (jak sám sebe nazývá), ale nechybí mu ani jeden ze základních rysů doyleovské postavy. Když se objeví "zapeklitý případ", nejlépe sériová vražda, raduje se jako malé dítě. Je samotář a podivín ("psychouš přišel", hlásí jeho příchod policejní vyštřovatelé) a jako společník je značně nesnesitelný, ale zároveň si uchovává jisté kouzlo. Provokuje tím, jak je výbušný a zároveň racionální, asociální i empatický, na zabití a k zulíbání. V přemýšlení mu sice nepomáhá dýmka, ale nikotinové náplasti (které si lepí rovnou po třech) a místo novinové černé kroniky se hrabe v internetu. Na housle ale hraje a hlavně je vtipný. Takže žádný strach.
