S řadovým albem se Ivan Hlas naposledy přihlásil v roce 1999 a stejná číslovka stála i v názvu alba. "Je to asi moje poslední deska v tomto tisíciletí," říkl k názvu zpěvák v tehdejším rozhovoru pro MF Dnes. A připomněl i, že "bez náhod nebo zážitků vyplývajících z náhod by deska nevznikla. Vážím si lidí, kteří si umí sednout a udělat písničku na zakázku, ale já to nedokážu. Nápad v sobě nosím třeba tři roky."
A trvalo opravdu další tři roky, než Ivan Hlas přišel s novým albem. Je většinovým autorem hudby i textů, ale třeba skladbu Slunečnice si vypůjčil od Boba Dylana a Jaroslava Hutky, který k ní napsal český text. Celé album se nese v poklidném tempu a je znát, že Hlas by si vystačil i sám jen s akustickou kytarou. Jeho písničky vyprávější o obyčejných věcech života - o lásce, o snech nebo o jednom ránu obráceném naruby...
|
Ivan Hlas: | |
| 1. | Obrátíš mi naruby ráno |
| 2. | Havaj |
| 3. | A já tu dál slyším zvony |
| 4. | Jó, holka |
| 5. | Slunečnice |
| 6. | Psí počasí |
| 7. | O starém Valentýnovi |
| 8. | Rujána |
| 9. | Tyrkysová růže |
| 10. | Absolutní sen |
 Ivan Hlas: Obrátíš mi naruby ráno. Obal alba. (2002). |
