RECENZE: Jazzmani Ivu Bittovou nezmátli. Zůstává stále svá

Iva Bittová opět potvrzuje svoji neposednost. Přichází s albem, na kterém hraje s norskočeskou kapelou NOCZ.

Iva Bittová v Ostravě (16. září 2013) | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

NOCZ & Iva Bittová (obal)

NOCZ je kvarteto, které obsáhne ve svém výrazu hned několik žánrů moderního jazzu. Blízký je mu však zvláště freejazzový přístup k materiálu, tedy improvizace vycházející spíš z momentálního naladění než z předem napsaných harmonií, rytmů či celých témat. Vloni debutovalo na slovenském labelu Hevhetia albem Toys, Toys And Toys (glosa zde) a nyní tedy uvádí druhé album s prostým názvem NOCZ & Iva Bittová.

NOCZ & Iva Bittová

70 %

Hevhetia 2014

Hlavní postava a zástupce skandinávského živlu v projektu, norský trumpetista Didrik Ingvaldsen, napsal také tucet ze čtrnácti kompozic. Jeho nástroj je z instrumentů kvarteta nejslyšitelnější. Nejen proto, že je exponován jaksi od podstaty, ale i pro svou výrazovou průraznost a v některých pasážích také díky elektrifikaci.

 Zvuk jeho trubky, prohnaný elektronickými efekty (včetně wah wah pedálu, tedy známého hendrixovského, ale i davisovského „kvákadla“ třeba ve skladbě Sauvignon), se stal vlastně jediným neakustickým vstupem do soundu celé desky. Ten naopak ve značné míře spoluurčuje dřevní zvuk kontrabasu Mariana Friedla, často rozeznívaného smyčcem.

NOCZ Quartet

Moc brebentění Podíl Ivy Bittové se odehrává ve dvou rovinách, v každé z nich je však vzdálený klasické jazzové estetice, a to i té avantgardistické. Její houslová hra je cenná zvláště tam, kde souzvučně komunikuje s ostatními hudebníky jako ve skladbě XXX – YYY.

Pěvecky se Bittová představuje ve dvou polohách. Jednak svým typickým improvizovaným pohráváním s hlasem, přecházejícím do brebentění, kterého jsme na jejích nahrávkách slyšeli možná až přespříliš.

A zadruhé při „standardním“ zpěvu, kdy do v podstatě jazzového kontextu jako ve skladbě Pioux vnáší harmonické, melodické a improvizační postupy ze svého uměleckého světa. Který má sice k jazzu relativně blízko, ale daleko jej přesahuje.