Snímek Laurenta Canteta popisující jeden školní rok vznikl na motivy románu Francoise Bégaudeaua, pařížského učitele a spisovatele, který do něj vnesl veškeré zkušenosti z učení. Bégaudau sám ve filmu hraje, a i když popírá, že by jeho postava byl on sám, divák nutně musí zapochybovat: autenticita z plátna prýští jako o život.
Film se nenatáčel podle pevného scénáře, jak bývá běžně zvykem. Cantet s Bégaudeauem zkrátka vyrazili do jedné ze škol ve 20. okrsku, takové, která slučuje studenty všech ras a sociálních vrstev, a pořádali v ní pravidelné workshopy. Jednak aby sledovali každodenní ruch a dali dohromady dějovou linku, a také aby si kontaktem se studenty ujasnili, které z postav budou jejími pilíři.
Trailer k filmu Mezi zdmi
Totální improvizaci nad cárem papíru, který obsahoval jen strohý půdorys budoucího díla, natáčel Cantet na tři kamery. Jedna sledovala pouze Bégaudeaua (ve filmu dostal jméno Marin), další studenty, kteří byli zrovna v centru dění, a třetí zachycovala každý, i ten sebenepatrnější záchvěv spontánnosti ve třídě - od dívky, která stříhá kamarádce vlasy, přes zasněného studenta až třeba po obyčejné pohupování na židli.
Originální přístup splnil účel: divák má celou dobu pocit, že je v centru dění, ba skoro že je v jeho silách vstát a okamžitě vstoupit do hry, a přitom ho neruší žádné násilné experimenty s ruční kamerou.
Cantetovi se tak podařilo stvořit snímek, který má v sobě větší opravdovost než leckterý dokument, a zároveň drží pozornost, jako by se jednalo o tradiční epický tvar. Je tvrdý a naturalistický, a zároveň nepostrádá ani křehkost a určitý druh poezie.
Nevypráví historky ze školních lavic, neždímá slzy ani neburcuje. Noří se do světa, který důvěrně zná, a neukazuje ho jako místo izolované od okolního světa, ale naopak jako průsečík příběhů a lidí z masa a kostí.
