Support Lesbiens: Jen vyvíjíme klidný, tichý tlak

Sebevědomí členům rockové kapely Support Lesbiens nikdy nechybělo. Stáli si na svém, i když jim gramofirma nechtěla vydat třetí album. Pak se v polovině 90. let rozešli, ale nebyl to jejich konec. Zpěvák Kryštof Michal, kytaristé Jaromír Helešic a Jiří Toman se loni vrátili s albem Regeneration? Po něm přichází novinka Tune Da Radio.

Když jste se vraceli na scénu, projevilo o vás zájem několik firem. Jak jste toho dosáhli?
Michal: Když chci něčeho dosáhnout, musím to dělat dobře a nikomu to nepodstrkovat. On si toho někdo ve správnou chvíli všimne. A když správná chvíle přijde, člověk může trochu strčit, ale nemůže tlačit prvoplánově. Copak mám právo se někomu cpát? Sám musí přijít na to, že chce moji hudbu. Proto nikomu nevnucujeme své názory. Děláme hudbu, pro kterou tu jsme a za kterou si stojíme. Naučili jsme se vyvíjet klidný, tichý tlak.

Proč nechcete tyhle svoje náhledy na fungování věcí vyslovit v písňových textech?
Michal: Neřeším ty názory v textech. Ať si lidi zjistí, co jsme zač a o čem zpíváme. Když se jim naše muzika zalíbí, můžou poznat můj názor na politiku, pokud se zastaví na kus řeči. Musím jim nejdřív ukázat, jaký doopravdy jsem - o tom je hudba. A na tomhle základě jim pak můžu vykládat své názory na věci veřejné. Když všechno řeknu v textech, nikdo se mě nebude na nic ptát. Radši budu zpívat o tom, že Marie má dítě s Rudolfem.

Vaše texty jsou mozaiky složené z momentů, protože jste se naučil žít hodně momentálně...
Michal: Je to tak. Po povodních tahle filozofie mnoha lidem pomohla. Změnili své životní hodnoty. Do určité doby lpěli na majetku, a ten jim najednou spadl jako domeček z karet. V tu chvíli se člověk musí upnout k něčemu jinému. Já jsem o svém životě hodně přemýšlel. V určité chvíli jsem si řekl: Žij okamžikem a tím, čím žiješ teď, ne tím, co bylo před rokem. Tudíž i mé texty jsou o momentálních ústřižcích života. Většinou se nechám unášet náladou hudby a hledám příběh, který by se k ní hodil.

Všechny texty mají prvky autentického prožitku?
Michal: Ano. Třeba In Da Yard je ústřižkem z mého 

SUPPORT LESBIENS Tune Da Radio
1	Intro
2	Tune Da Radio
3	Sweet Little Something
4	Too Late My Son
5	Let´s Dance
6	Nodding
7	Feel U
8	In Da Yard
9	About The Joy
10	Looking For Myself
11	So Deep In
12	Wareligion
13	Gotta Get Home
14	M.F.Stealing
15	Fisherman´s Friend remix Remixed by Jan2 at East Authentic Studio

dětství. Kluk přijde na dvůr, kde vidí svou životní lásku. Lekne se, protože dva metry od ní je na zdi jeho milostný vzkaz. Vlastně je to maličkost. Nebo text může popisovat náladu. Máme píseň, které jsme zpočátku říkali Dešťovka. Vznikla ve zkušebně, zrovna když pršelo.
Helešic: Potvrdilo se mi, že si můžeme dovolit poměrně velikou pestrost. I když nálada jednotlivých písní bude jiná, pořád je spojuje něco mnohem silnějšího. Můžu dát vedle sebe baladu se zasněným textem o lásce a tvrdou našláplou písničku o agresivních pocitech.
Michal: Dříve nás lidi kritizovali, že jsme stylově rozháraní. Teď se nám to vrací v pozitivní podobě. Vytvořili jsme si prostor, do kterého se snažíme všechny pecky vměstnat. A pokud ho chceme překročit, není to pro nás velký problém. Nikoho tím nezrazujeme, takoví jsme vždycky byli.

Takže se cítíte uvolněně, bez okolních tlaků?
Michal: Podívejte, v devadesátých letech jsme vytvořili dvě poměrně konzistentní desky, které se ubíraly nějakým směrem. Pak jsme přišli s materiálem, který firma nestrávila. Nebyli jsme ochotni ke kompromisu. Po čtyřech letech jsme ten samý materiál vzali a vydali na albu Regeneration? Úspěch nás povzbudil. Můžeme tvořit cokoli a lidi se už nebudou pozastavovat, spíš naopak: překvapení je pro ně zajímavé, protože já se nezpronevěřuji tomu, jak mě oni vidí. Třeba za rok nebo za dva si nás lidi budou kupovat s očekáváním překvapení. A budou říkat: Tak co si na nás vymysleli?

Recenze: Ocelový pop kapely Support Lesbiens

Kapela Support Lesbiens byla před deseti lety zjevením. Jako by spadla do posttotalitního Česka rovnou z Ameriky, i když ji tvořili domácí muzikanti. Na publikum zapůsobil suverénní, anglicky zpívající Kryštof Michal plus mocný, plný zvuk alba So What?, po kterém přišel další nářez v podobě titulu Medicine Man. Avšak chystaná třetí deska nevyšla a kapela se dočasně rozpadla. „Scházeli jsme se ve zkušebně a celé to nemělo žádný pohyb. Bylo nám jedenadvacet, ani jsme si nedokázali uvědomit, co je pro nás důležité. Potřebovali jsme pětiletou pauzu, abychom si trochu vyčistili hlavy,“ říkal Kryštof Michal. Support Lesbiens se vrátili vloni s albem Regeneration? Zkušenosti, odlehčení stylu i nové nápady soustředili do posluchačsky přístupných písní. A skladba Bet My Soul vyrostla v hit.

Na čtvrtém albu Tune Da Radio je skupina ještě otevřenější a vstřícnější. Melodie, které snad kdysi kdesi proudily v hlubinách hudby, jsou zcela obnaženy. Ve skladbě So Deep In se dokonce svazují dvě působivé melodické linky, které by obstály i samostatně, zatímco písně Sweet Little Something nebo Too Late My Son jsou vyloženě chytlavé na první poslech. Song Let's Dance je zase postaven na rychlém rytmickém frázování, ze kterého vystřeluje příjemný refrén. Při takové hustotě nápadů a stylových vlivů se patrně mohlo stát, že píseň In Da Yard připomíná v refrénu song Chodím ulicí od Jana Kalouska. Kapela tohoto zpěváka poté, co se přihlásil u Ochranného svazu autorského, přibrala jako spoluautora.

Důležitá je jiná věc: Support Lesbiens si drží styl, jakýsi železný pop. Napětí přeskakuje mezi zpěvákem, kytarami a zdánlivě chladným, křišťálově suchým zvukem ze studia Ohm Square, zbaveným veškeré sladkosti. Zároveň se Supporti snaží od svého stylu odpoutávat. Skladbu Nodding vymalovali do podoby nervního funku, křehká píseň Feel U má soulový náběh a vrstevnatý elektronický rytmus. Hlas hostující zpěvačky Alice Springs sice dostává kapelu hodně daleko od syrové „supportovštiny“ - ale právě v tom je její hudba osvobozující.

Kontinuitu hlídají silné osobnosti: Kryštof Michal a producent i kytarista v jedné osobě Jaromír Helešic. V Michalově hlase, který je nejvýraznějším prvkem supportovské hudby, dřímá takřka hromová síla. Zpěvák ji nepouští bezhlavě z otěží, hledá různé barvy tónů. Zajímavý je Michal vždy; ale když svůj ocelový hlas „zakalí“ jakousi křehkostí nebo sametovou jemností, to pak posluchači přímo běhá mráz po zádech - třeba v soulové písni So Deep In.

Je přínosné, když se k popu přiblíží lidé se zkušenostmi z klubové muziky nebo taneční hudby. Přitom stále platí: pokud dva dělají totéž, není to totéž, zvláště když jde o chytrý „ocelový“ pop kapely Support Lesbiens.
(MF Dnes, Vladimír Vlasák)

Progresivní skupina Support Lesbiens vystoupila v karlovarském klubu Propaganda.

Progresivní skupina Support Lesbiens vystoupila v karlovarském klubu Propaganda.

Support Lesbiens na festivalu Okoř 2002.

Support Lesbiens: Tune Da Radio. Obal alba. (2002).