Odpovědi pavla Bobka najdete zdeZpěvák byl hostem on-line rozhovoru iDNES.cz |
Album Víc nehledám je pro dvaasedmdesátiletého zpěváka "splněným snem, který se nikdy neodvažoval snít". V proslulém nashvilleském studiu Quad se pod producentskou taktovkou Luboše Maliny (jinak banjisty Druhé trávy) sešla řádka vynikajících amerických hudebníků, mezi kterými je například slavný kontrabasista Victor Krauss nebo hráč na tentýž nástroj Dave Roe, který léta doprovázel samotného Johnnyho Cashe. Více zde. V on-line rozhovoru Bobek přiznal, že američtí muzikanti jsou "ještě lepší než čeští. A nechovají se jako hvězdy!"
Na nahrávce má kromě zpěváka a producenta samozřejmě podíl i řada dalších českých muzikantů a zpěváků, jednak instrumentalisté z okruhu Druhé trávy, jednak zpěváci Robert Křesťan, Míša Leicht, Wabi Daněk. Partů, které v originálních Cashových verzích zpívala jeho manželka June Carter Cashová se zhostila Pavlína Jíšová. Další česká jména najdeme na místě autorů textů: Robert Křesťan, Pavel Vrba, Mirek Černý, Vladimír Poštulka, Adéla Lounková.
Mezi skladbami, které Pavel Bobek nazpíval, najdeme řádku skutečných hitů Johnnyho Cashe. Titulní píseň je českou verzí písně Walk the Line (která patří mezi největší zpěvákovy hity a dala název i oscarovému životopisnému filmu o něm), najdeme zde nové upravené verze písní Desperát (Highwayman) a Nedělní ráno (Sunday Morning Coming Down), které už Bobek natočil v minulosti. Nechybějí ani dvě "dylanovky", které měl Cash v repertoáru: It Ain´t Me, Babe (To já nejsem) a Girl from the North Country (Dívka ze severu). "Písniček, které mam od Cashe rád, je fůra a samozřejmě ne všechny se tam dostaly. Ale ty, co se dostaly, mam všechny moc rád," uvedl Pavel Bobek v on-line rozhovoru.
"Nahrávat toto album bylo pro mne stejně neobyčejné a úchvatné, jako osobní setkání s Johnnym Cashem v roce 1978. A tak když mne na této desce doprovázejí kromě mých českých přátel nejlepší studioví hudebníci z Nashvillu, někteří z nich dokonce spoluhráči Johnnyho Cashe, nevím, jestli na to stačí slovo neobyčejné. Musím alespoň vyjádřit své nejhlubší díky. A víru, že jsem nezklamal. Víc nehledám," říká Pavel Bobek s narážkou na titul alba. Zároveň dodává, že je přesvědčen, že toto album je jeho poslední.
