Trvalo deset let, než se kouzelný svět z původně komiksového a rok poté i knižního příběhu Neila Gaimana přenesl na plátno, o něž si přímo říkal. Důvody prodlevy byly dva: autor Hvězdného prachu se nechtěl práv ke své látce dlouho vzdát a filmaři zase čekali, až moderní technologie pokročí. Film je totiž postaven na zázracích – a na hvězdách v obou smyslech slova.
Pohádková parta
Výpravný bestseller, jehož se překvapivě ujal nezávislý režisér Matthew Vaughn, tvůrce drogové gangsterky Po krk v extázi, se v duchu žánru fantasy pohybuje na průsečíku dvou říší. Z té reálné pochází mladík z anglické vísky nazývané Zeď – podle kamenného valu, jenž ji obepíná a který nesmí nikdo z místních překročit.
Hrdina však zákaz poruší, aby si získal jinak nedostupnou krásku ze sousedství; chce jí přinést hvězdu, kterou viděli spadnout za zeď z noční oblohy. Netuší však, že z létavice se po dopadu na zem pohádkového království za zdí stala půvabná dívka a že není zdaleka jediným, kdo o ni usiluje.
Na jedné straně chce oživlou hvězdu získat neurvalý princ, který se jinak nedostane k trůnu, na straně druhé po ní pase čarodějnice, která spolu se sestrami potřebuje hvězdné srdce pro věčné mládí a krásu.
Do hry vstupují také duchové princů, kteří bratrovražedný boj nepřežili, zakletá princezna, kterou váže dávné tajemství k hrdinovu otci, či tlupa pirátů na vzdušném korábu, jejichž navenek hrozivý kapitán tají ve své kajutě docela jiné, nečekaně něžné záliby.
Robert De Niro na palubě
"Hvězdný prach je jeden z nejbáječnějších a nejoriginálnějších příběhů, jaké jsem kdy četl," vzpomíná Vaughn. "A jako režiséra mě zajímá především vyprávění látek, které na plátně působí jako nějaké zapomenuté umění," dodává filmař.
Vlastním nadšením a nápady přesvědčil i nerozhodného autora, aby se přidal k psaní scénáře, jehož konečnou podobu dostal do ruky producent Lorenzo di Bonaventura, podepsaný třeba pod Harrym Potterem.
Hlavního představitele hledali mezi méně známými tvářemi. Stal se jím nový britský talent Charlie Cox; zahrál si sice již v Kupci benátském, nicméně ústřední postavu vytváří v Hvězdném prachu poprvé.
"Chtěli jsme typ hrdiny, který zpočátku působí trochu neohrabaně, ale postupně nabývá elegance, temperamentu, síly a odvahy," vysvětluje producent. Cox líčí, že musel jít na konkurz několikrát, aniž mu došlo, že každou další zkouškou už rozvíjí režisérovy představy o postavě.
"Jindy herec přijde na konkurz jednou, dostane roli a teprve pak na ní pracuje, ale my jsme ji vlastně vytvořili už během zkoušek. Ukázalo se, že to byla velká výhoda," přiznává herec zpětně.
Spadlou hvězdu představuje Claire Danesová, kterou si režisér vybral pro její schopnost balancovat na tenké hranici mezi bytostí fantastickou a pozemskou. "Když spadne na zem a udělá kráter, je docela naštvaná," popisuje herečka svou hrdinku.
"A není divu: srazili ji z oblohy, nedosedla zrovna hladce, navíc ji hned chce unést nějaký cvok, takže logicky nemá nejlepší náladu. Ale pak se začne zajímavě odhalovat její pravá povaha," tvrdí Danesová.
Její filmovou sokyni v lásce k hrdinovi, onu venkovskou krásku, ztvárnila Sienna Millerová. Roli pirátského kapitána křižujícího nebe přijal Robert De Niro, čarodějnici proměňující se z půvabné ženy v ohyzdnou stařenu ztělesnila Michelle Pfeifferová. A celou hvězdnou sestavu herců ještě doplnil Peter O’Toole v roli krále.
Výtvarná stránka filmu vyšla z původního stylu komiksových ilustrací Charlese Vesse, Zeď zastoupily dvě středověké vesničky v hrabství Cotswold, kamenná a dřevěná. Kromě toho se točilo na Islandu či na skotském ostrově Skye, jen "blesková loď kapitána Shakespeara", viktoriánský létající stroj, vyrostl v ateliéru.
Výsledkem je dobrodružná romantická pohádka, jíž se podle slavné trilogie přezdívá Nekonečný příběh 21. století. Ostatně je dost dobře možné, že se i Hvězdný prach dočká dalších pokračování.
