Dvojalbum nese název Recital ‚70 - live a je náhodně nalezeným záznamem kompletního koncertu z pražského Divadla Na zábradlí. Album vydává Tomáš Padevět.
Dvojalbum, které právě vyšlo, je z nahrávky, která ležela zapomenuta v Divadle Na zábradlí. Jak k takovému opomenutí mohlo dojít?
Já sama vůbec o záznamu netušila. Zřejmě to nahrál nějaký zvukař z divadla. Ale jsem ráda, že se to našlo.
Hana Hegerová
Nahrávka je z roku 1971, jednalo se o reprízu vašeho Recitalu 70. Byla to doba počínající normalizace. Jak na tu dobu vzpomínáte? Měl už tehdy recitál nějaké cenzurní zásahy?
Zásahy ne, ale vzpomínám, že byla takzvaná předváděčka před komisí. Jak bych na tu dobu mohla vzpomínat? Tohle představení byla pro mě radost, měla jsem tam v divadle dobrý pocit, ale jinak to byl smutek.
Celý jeden blok Recitalu 70 jste věnovala lidovým písním různých národů. Cítíte v nich nějakou souvislost se šansonem, nebo jste je naopak zpívala proto, že je to něco zcela jiného?
Já jsem vždycky měla ráda lidovky. Potkávala jsem se s nima často a tím pádem, když se mi některé zalíbily, tak jsem je zpívala.
Jacques Brel
V programu byly zařazeny také tři písně Jacquesa Brela. Proč vás právě on ze všech frankofonních šansoniérů tolik oslovoval?
Byl to opravdu velký zpěvák, jeho písničky jsou báječné a měla jsem štěstí, jak mi některé krásně přebásnil Pavel Kopta.
Zažila jste osobně Jacquesa Brela?
Naživo jsem ho zažila v Paříži. Nebyl to jeho koncert, ale muzikál Muž z la Mancha, kde hrál hlavní roli Quijota. Byl výborný!
Myslíte nebo tušíte, že ještě někde může existovat nějaká další „zapomenutá“ koncertní nahrávka?
Netuším, ale je možné, že si někde někdo mohl něco nahrát.
Na vánoční trh se prý ještě chystá vydání raritní limitované edice vinylového 2LP s vaším vlastnoručním podpisem u každé desky?
Ano, to je pravda. Jsem ale překvapená, že si mé desky vůbec někdo kupuje. Já se nemohu poslouchat. Vnímám jen ty chyby.
Hana Hegerová
Jak se v současné době máte? Co vás baví, čím žijete? Jak vám slouží zdraví?
Je to vlastně náhoda, že tady ještě jsem. Zdravíčko nestojí za moc, ale není mi špatně a snáším to velmi dobře. Moje hlava funguje dobře, ale jinak to nestojí za nic. Do májových dnů jsem vstoupila ještě s bolestí kolena. Naštěstí mám u bytu velkou terasu a tak se těším kytičkám, opaluju se, když je hezké počasí. To je moje procházka. Jinak sleduju televizi a dění.
