Franz Kafka jako talentovaný milionářský synek, sbírající pornografii

Pro někoho může být literární věda vrcholem nezáživnosti. Že ale může být i velmi zábavným studiem dokazuje kniha Jamese Hawese Proč byste měli číst Kafku, než promarníte svůj život, kterou v překladu Veroniky Schelleové vydalo nakladatelství Host.

Spisovatel Franz Kafka | foto: REPRO z knihy To byl Kafka

V této knize se sešly dvě podstatné pozitivní okolnosti. Její autor se v první řadě věnuje psanému slovu, nikoli vědě. James Hawes je totiž poměrně úspěšný britský spisovatel, autor několika románů a televizních scénářů. Druhým plus je, že si vůči objektu své práce, tedy Franzi Kafkovi, zachovává zdravý odstup. Jakkoli jeho knihy bezesporu miluje a obdivuje, rozhodně nemá fotografii jejich autora na domácím oltáříku a nezapaluje na něm svíčky.

Hawes se rozhodl právě ty, kdo si z Kafky udělali modloslužebný kult (a také zdroj snadného výdělku), poněkud počechrat, ne-li přímo nadzvednout ze židle. Za úkol si vytyčil vyvrátit většinu mýtů, které se kolem možná nejslavnějšího (a také takzvaně "nejkultovnějšího") spisovatele 20. století vytvořily.

Několik zavedených mýtů o Kafkovi

- Kafka ve své poslední vůli přikázal, aby bylo celé jeho dílo zničeno.
- Kafka byl za svého života prakticky neznámý, zčásti proto, že se ostýchal publikovat.
- Kafka se bál svého krutého otce.
- Kafku deptala jeho bezvýchodná byrokratická práce.
- Kafku celá léta sužovala tuberkulóza, o níž věděl, že jej nutně musí zabít.
- Kafka byl neuvěřitelně čestný ve věcech svých citů k ženám – až příliš čestný.
- Kafka byl jako německy hovořící Žid v Praze vězněm dvojího ghetta: menšina uvnitř menšiny uprostřed absurdní rozpadající se říše jako vystřižené z nějaké operety.
- Kafkovo dílo vychází z jeho zkušenosti Žida.
- Kafkovo dílo zlověstně předpovídá Osvětim.
- Kafkovo dílo spálili nacisté.

Takové jsou stavební kameny mýtu o Kafkovi. Bohužel jsou to všechno nesmysly – a pořádné. Možná se vám to nyní bude zdát kruté, ale je pravda, když řekneme, že čím méně toho o Kafkově údajném životě víte, tím větší máte naději, že se vám jeho skvostné dílo bude líbit.

(Z knihy James Hawes: Proč byste měli číst Kafku, než promarníte svůj život)

Pověru za pověrou vyvrací Hawes ve své třísetstránkové, mimořádně čtivé, ironické a přitom zjevně erudované knize. Jako argumenty mu slouží odkazy na texty jeho objektu i jeho druhů, ale i fakta zveřejněná teprve relativně nedávno (hodně se věnuje například Kafkově zálibě v pornografii).

Samozřejmě, že ke svým vývodům o tom, že se přes veškerou spisovatelskou genialitu (tu jako jedinou součást Kafkovy osobnosti Hawes nezpochybňuje) jednalo vlastně o "obyčejného" zástupce pražské německo-židovské vyšší střední třídy se zcela "lidskými" radostmi i strastmi, občas používá i vlastních zobecnění, která by možná u hlubokých znalců Kafkova života a díla narazila.

I když to Hawes přímo netraktuje, svou knihou zřejmě především chtěl rozpoutat diskusi. Těžko posoudit z těch několika recenzí, zda se mu to opravdu podařilo, zejména v akademickém světě. Na každý pád ale jeho kniha skvěle inspiruje k vlastnímu přemýšlení a v neposlední řadě i k tomu, aby člověk sáhl do knihovny a do Kafky se opět po čase začetl. Než úplně promarní svůj život.