Retrospektiva Františka Bílka představuje všechny okruhy malířových zájmů - grafické listy, architektonické návrhy, nábytek, keramiku nebo sochy, z nichž se některé staly součástmi náhrobků významných osobností jako například V. B. Třebízského či H. Wihana. Základní část výstavy však tvoří samotné sochy. Podobnou strukturu mělo i několik výstav uspořádaných v zahraničí v posledních letech (Kodaň, Stockholm).
Bílek ve své době vytvořil komplexní dílo, které odpovídalo požadavkům v období - kromě drobnějších prací navrhl vnitřní i vnější architektonické řešení své vily v Praze. Rodné Chýnovsko je zase rozpoznatelné v umělcově zálibě používat přírodní materiály. Bílek také napsal několik teoretických statí, ve kterých se zabýval českou duchovní tradicí. Jeho symbolistické práce se v souladu s dobou pokoušely spojit výtvarné umění a literaturu.
Názory na Bílkovu tvorbu byly v průběhu let různé. Umělcovy sochy z 90. let 19. století, které vytvořil během studijního pobytu v Paříži, se střetly s tehdejšími akademickými principy. Rychle se vytvořila skupina skalních odpůrců, ale také velkých zastánců, mezi které patřila i malířka Zdena Braunerová nebo spisovatel Jakub Deml.
Výstava byla uspořádána Galerií hlavního města Prahy z toho důvodu, že tato instituce vlastní rozsáhlou autorovu pozůstalost včetně vily v Praze a domu v Chýnově. Dalšími pracemi ve správě galerie jsou i drobnější díla sochařského či keramického charakteru.
 Bílkova vila v Praze |
 V ateliéru v Chýnově |
 František Bílek: Místa harmonie a smíření |
 Instalace ateliéru, Chýnov |
