Ještě před večerní slavnostní projekcí se tvůrci filmu v čele s Milošem Formanem sešli s novináři na hodinové tiskové konferenci v pražském hotelu Four Seasons.
Přišel nejen oscarový režisér, ale i autor hudby Varhan Orchestrovič Bauer, scenárista Jean-Claude Carriere, španělský herec Javier Bardem či jeho kolegyně Natalie Portmanová.
Právě o hollywoodskou herečku byl největší zájem. Fotografové, kteří na práci dostali limit pouhé čtyři minuty, se od svých "objektů" téměř nenechali odehnat. Hádali se o lepší pozice a nechyběla ani ostrá slova.
Kvůli fotografům se nakonec o pár minut zpozdila tisková konference k novém filmu o slavném španělském malíři Francescovi Goyovi, na níž Forman, Portmanová a spol. působili uvolněně.
"Je těžké mluvit o někom, kdo sedí vedle mě, ale klidně řeknu, že to byla úžasná zkušenost. Miloš krásně vedl herce, dokázal vždy přesně říct, co chce," složila režisérovi kompliment Portmanová.
RECENZE MIRKY SPÁČILOVÉForman obsadil herečku do role Goyovy Múzy Inés díky její tváři na obálce magazínu Vogue. Shodou okolností měl po ruce i snímek posledního Goyova obrazu Mlékařka z Bordeaux a podoba prý byla neuvěřitelná.
"Nikdy jsem jí neviděl hrát, viděl jsem jen první díl Hvězdných válek. V tom ale nehrála, tak jsem se podíval na film Na Dotek. Pak jsme se sešli v Paříži a vše už bylo jen otázkou domluvy. Natalie je velmi chytrá, na schůzku se dvěma muži přišla sama a svého přítele schovala v hotelu pod postel," žertoval Forman.
Goyovy přízraky jdou od čtvrtka 1. února do českých kin ve 25 titulkovaných kopiích. Zatím byly uvedeny jen ve Španělsku, kde měly v listopadu světovou premiéru, v Německu a v Rakousku.
Těsný kostým a bezpečná tortura
Hlavní postavou Formanova nového filmu není slavný malíř, ale fanatický otec Lorenzo v podání Javiera Bardema, který si na oko postěžoval, že nemohl hrát v mateřštině a musel se proto naučit anglicky.
"Jako když vám ušijí malý kostým a on vás pořád někde škrtí. Pak vám zbývá už jen se v tom kostýmu naučit existovat. Bylo to proti podstatě herectví, které je přece o naprostém uvolnění," líčil Bardem. Ale přesto si pochvaloval, že Lorenzo se mu hrál dobře, protože charakter role odpovídá i jeho naturelu.
PODÍVEJTE SE NA VIDEONejhorší okamžiky během natáčení zažil ve chvílích, kdy se společně s Portmanovou ocitají ve spárech inkvizitorů, kteří během výslechů používají mučení, a přitom se nikomu nesmělo nic stát.
"Já měla šikovnou dublérku a sama jsem hrála, jen když snímali obličej," přiznala Portmanová. A Forman přitakal. "To, co se děje tělu, musíte především umět zahrát tváří, což Natalie i Javier předvedli excelentně," chválil režisér.
Jako "prdel na hrnec"
Forman taky vysvětlil, proč přizval ke spolupráci jiného Čecha, skladatele Varhana Orchestroviče Bauera. "Kamarád mi do Španělska přivezl jeho CD. Ve střižně jsem si pak k jedné scéně pustil tu hudbu do uší a seděla tam, jak se česky říká, jako prdel na hrnec," vzpomínal.
Poté režisér Bauera oslovil, aby k filmu zkomponoval hudbu. V Goyových přízracích ale zazní i kompozice španělského skladatele Nieta. "Použil jsem jejich hudbu vždy tak, jak se to nejlépe hodilo," přiznal režisér.
Forman zároveň vyvrátil omyl, který se objevil v tisku - že Bauer Nieta "vyštípal" ze závěrečných titulků. "To není pravda. Niet je na své vlastní přání uveden v úplném závěru v popiscích k jednotlivým skladbám," podotkl Forman.
Ještě než se hvězdy Goyových přízraků odebraly zpět do svých hotelových apartmánů, aby se přichystaly na slavnostní premiéru v 19 hodin ve Slovanském domě, přiznal Forman, že na film o některé z českých historických postav nepomýšlí.
"Mě vždycky zajímá příběh. Divím se, že ještě nikoho nenapadlo natočit film o takových zrůdách, jako byli Gottwald a Slánský. Na to já si ovšem netroufám," řekl Miloš Forman.
Hosté zaplnili tři sály multiplexu
Slavnostní premiéra filmu se měla původně konat v pražském kině Lucerna, ovšem pozvaných hostů bylo tolik, že se celá akce přesunula do blízkého multiplexu, kde příchozí zaplnili hned tři sály.
Mezi celebritami usedli například premiér Mirek Topolánek s Lucií Talmanovou, Michal Viewegh, Jaromír Hanzlík, kameraman Miroslav Ondříček, jazzman Jiří Stivín, Oldřich Kaiser, Jiří Lábus, umělecká ředitelka karlovarského festivalu Eva Zaoralová, muzikolg Zdeněk Mahler, Petr a Matěj Formanovi, Karel Gott, Helena Vondráčková či Zdeněk Svěrák.
Největší smršť blesků fotografů pak doprovázela kroky Natalie Portmanové. Měla na sobě "malé černé" a byla elegantní. Málokdo by uvěřil, že ještě koncem minulého týdne se v pražském marastu brodila v obyčejných gumácích. Atraktivní herečka totiž spojila svou účast na premiéře s možností, aby si českou metropoli dokonale prohlédla.
CO CHYSTÁ MILOŠ FORMAN"Čekáme tu na vás už od čtyř odpoledne," překvapil Forman diváky když představoval členy filmové delegace. O Portmanové řekl, že vlastní tři pasy - americký, izraelský a ten svůj - útlý. K Bardemovi poznamenal, že by od něj facku dostat nechtěl, protože je to prý Španěl jak poleno, ovšem ze vzácného dřeva.
"Přeji si, aby vás tenhle smutný film bavil," popřál Forman publiku. "Děkuji," řekla česky Portmanová. "Pivo," dodal Bardem.
Goyovy přízraky svým názvem slibují životopisný film, jenže slavný malíř je jen nestranným mlčenlivým pozorovatelem. A Miloš Forman těká od tématu k tématu.
Film vypráví příběh skupiny lidí uprostřed politických nepokojů a historických změn ve Španělsku na sklonku 18. století právě očima geniálního malíře, který dokumentuje dění kolem sebe svými obrazy.
Goyovy přízraky řeší otázky bezpáteřnosti v období politických změn (Jak se při převratu chovali ti nahoře? Kdo stál za svými ideály i za cenu smrti? Kdo převlékl kabát?), v nichž lze vidět paralely s nacismem, komunismem, demokracií.
Forman děj zasadil do široké časové linie; začíná v pozdním období neúprosné inkvizice, přechází do etapy Napoleonovy invaze do Španělska a končí v období porážky Francie Wellingotonovou armádou a obnovením španělské monarchie.
A jakoby si nemohl vybrat, co vzrušující období nabízí. Má se soustředit na Goyovu tvorbu a střípky z jeho života (Goya zpodobní královnu ještě ošklivější, než je), náboženský fanatismus, hrůzy války nebo na morální bloudění hlavního hrdiny, nevyzpytatelného člena inkvizice Lorenza?
Člověk neznalý historie se těžko orientuje v rychlých politických změnách. Chybí štiplavý Formanův humor, chybí jeho rytí do společnosti a i silné humanistické poselství, které jeho filmy vždy prostupuje, zůstalo tentokrát v mlze. Na Goyovy krásné i děsivé obrazy se budeme napříště budete dívat s částečnou znalostí atmosféry jeho doby a větší empatií. Ale druhý Amadeus se nekoná... (Veronika Koloušková)
