Snímek Umučení Krista zobrazuje posledních dvanáct hodin Ježíšova života na Zemi. Gibsonův scénář vychází z pašijí všech čtyř evangelií a v dialozích používá ty jazyky, jakými by postavy v dané době skutečně hovořily.
Kontroverzní snímek, o němž se diskutuje především kvůli míře brutality, vyvolal bouřlivé reakce ještě před svým uvedením. Kritici jsou vášnivě rozděleni především v názoru, zda intenzivní násilí ve filmu je pro křesťanské poselství míru a bratrské lásky spásné nebo ničivé.
Je to tedy nejkrvavější příběh všech dob, který převrací Ježíšovo poselství z lásky na nenávist nebo největší biblický film, jaký byl kdy natočen?
"Film nepropaguje násilí," konstatoval během besedy Tomáš Halík a nazval Umučení Krista "kázáním do současné doby fascinované násilím".
Halík však Gibsonovi vytýká, že do svého díla promítl středověce-romantickou zbožnost příliš zdůrazňující drastičnost Ježíšova utrpení.
Podle jiných názorů, které zazněly při setkání po projekci filmu, byla realita ukřižování ještě brutálnější. Film prý spíš ukazuje, co dokáže masa lidí ovládaných několika jedinci a kam až může lidská brutalita dojít.
Názorové spory se vedou kolem toho, jestli chtěl režisér zobrazit fakta a reálnou situaci, nebo zda chtěl šokovat, aby se křesťané prostřednictvím tohoto zážitku víc utvrzovali ve své víře.
Halík v té souvislosti kritizoval skutečnost, že ve filmu nezaznívá Ježíšovo skutečné poselství, evangelium o božím království a o "nové logice života".
Současně odmítl názory, že je Gibsonův film antisemitský. "Není zaměřen proti Židům jako proti rase. Do jisté míry ale zdůrazňuje prvky antijudaistické," řekl Halík. Ty však souvisejí pouze s rozdílem mezi křesťanstvím a židovstvím jako náboženstvími. Židé ještě stále na svého Mesiáše čekají, kdežto křesťanství vzniklo z víry, že tímto mesiášem byl právě Ježíš.
Při besedě zazněl i hlas, že kolem filmu, řazeného mezi nejdrastičtější filmové opusy, vznikla hysterie živená médii.
Ať je to jakkoliv, dosavadní vývoj naznačuje, že to je snímek, o němž se bude debatovat léta.
| Gibsonův film zakázali v Bahrajnu |
| Snímek Umučení Krista vzbuzuje rozporné reakce v nejrůznějších zemích světa. Diváci v Bahrajnu si na něj však nebudou moci udělat vlastní názor, protože v jejich monarchii, která se nachází u Perského zálivu, se tento snímek promítat nebude. Tamní ministerstvo informací svůj zákaz zdůvodnilo prohlášením, že Gibsonův film "odporuje islámskému právu" šaría. "Film Umučení Krista byl zakázán, protože je v rozporu se šaríou, která zakazuje zobrazování proroků," vysvětlil příslušný ministerský pracovník. Několik arabských zemí včetně dvou dalších monarchií v Zálivu: Kataru a Spojených arabských emirátů, už dalo promítání Gibsonova filmu zelenou. V Kuvajtu pak vyvolal Gibsonův snímek spor mezi sunnitskou většinou, která se staví proti jeho uvedení do kin, a šíitskou menšinou, jež je jeho promítání nakloněna. Všechna umělecká díla v Kuvajtu podléhají cenzuře ministerstva informací, která zatím o Gibsonově Umučení Krista nerozhodla. Gibsonův film se dočkal řady kritik především kvůli neopodstatněnému zobrazování násilí a tomu, že údajně nahrává antisemitismu, když oživuje představu kolektivní viny Židů za Kristovu smrt. |
|
Umučení Krista | |
| režie | Mel Gibson |
| scénář | Mel Gibson Benedict Fitzgerald |
| hrají | James Caviezel Monica Bellucci Maia Morgenstern |
| kamera | Caleb Deschanel |
| původní název | The Passion Of The Christ |
| délka | 127 minut |
| žánr | drama |
|
Umučení Krista - premiéry | |
| kina | 8. dubna 2004 |
 Mel Gibson (vpravo) si splnil dávnou touhu: režírovat Ježíšův příběh. Ježíše hraje James Caviezel. |
 Maří Magdaléna (Monika Belluciová - vlevo) a Marie (Maia Morgensternová) sledují Ježíšovu poslední cestu. |
 Na poslední Ježíšově pouti nesl herec sedmdesátikilový kříž. |
 Fotografie z filmu Umučení Krista. |
 Ježíš na sebe bere svůj kříž a musí ho nést celým Jeruzalémem až na vrchol Golgoty. |
