Za dveřmi je skutečné hokejové mistrovství - jak dopadne?
Nevím, doufám, že vyhrajou Češi.
Zkuste to odhadnout přesně, jako váš hrdina ve filmu Mistři.
Češi porazí ve finále Kanadu 1:0.
Vsadíte si na to?
Nevsadím.
A na České lvy jste si vsadil?
Ne. Sestra si vsadit chtěla, ale nestihla to. Producent Nudy v Brně Čestmír Kopecký si vsadil a vyhrál.
Jak vy prožíváte vlastenectví?
Já ho právě moc neprožívám. Mám pocit, že svět je už natolik propojený - což je na jednu stranu dobré a na druhou nebezpečné - že se cítím jako občan zeměkoule.
Takže národní hrdost vám nevhání vláhu do očí?
Ale ano, když naši vyhrají, mám radost. Ale nejsem fanatik, na klopu si nešpendlím trikoloru ani si nemaluju národní barvy po obličeji nebo po těle.
Existuje něco, v čem fanatikem jste?
Jsem filmový fanoušek. Ne že bych si dopřával šest filmů denně, ale za měsíc jich pár stihnu.
Jaké například.
Mám rád velkofilmy žánru sci-fi jako Matrix, kde vidím jinou realitu než tu, kterou žiju. Nebo Pána prstenů. Ale viděl jsem taky nádherný film Velká ryba nebo zvláštní 21 gramů.
Když jdete do kina jako divák, už vás lidé poznávají?
Někdy, ale spíše se teprve rozpomínají, odkud mě znají. To je ještě dobrá fáze popularity, pak už bude fáze - Hele, Budař!
Takže už jste zaregistroval, že jste se stal hvězdou?
Jak říkám, ještě je to příjemné, ale už musím přemýšlet o věcech, které jsem nikdy neřešil. Čeká mě prý stadium, kdy se na mě lidé budou dívat, protože mám třeba nudli u nosu, a já si budu myslet, že je to proto, že mě poznávají. A toho syndromu, jak mi vysvětlil můj kamarád herec Filip Rajmont, se už nikdy nezbavím.
Máte už jako pravá hvězda vlastního agenta?
Nemám. To už člověk musí být bohatý, ne?
Pokud vím, někteří čeští herci mají agenty i v zahraničí, ale nejen pro sebe, jejich agenti zastupují i spoustu jiných jmen.
Tak v tom případě mám po republice asi šedesát agentů a agentek, z nichž každý zastupuje tři tisíce herců. Zhruba.
Nezdá se vám nespravedlivé, že v divadle odvádíte dobrou práci, a ví o vás hrstka lidí, pak natočíte jeden film, získáte Českého lva a jste rázem slavný?
Je to divné, ale mediální systém tak funguje. Kolem filmu se toho dělo ještě málo ve srovnání s tím, co se strhlo po Lvech - přitom film byl stejný, my byli stejní. Jenže média logicky mají obrovskou spotřebu novinek. Jsem v tom kolotoči krátce, ale už toho na mě začíná být trochu moc. I když vím, že Mistrům to pomůže.
Mistři vyprávějí o fanoušcích, nikoli o sportovcích, ale přesto: je podle vás soutěživost mužská vlastnost?
Základ mužského boje o vliv a moc se do sportu promítá hravou formou. Kdyby to tak hravě šlo vždycky, bylo by to nejlepší.
Když se točí film jako Mistři, příběh téměř bez žen, panuje tam nálada ve stylu Chlapi sobě?
Asi ano. Tři muži napsali scénář, jeden z nich režíroval, i postavy jsou vesměs mužské, takže určitá chlapská pospolitost tam vládla. Ale právě proto ji jediná herečka, Klára Melíšková, tak nádherně prozářila.
Netrpěla tím, kolik mužských má na krku?
Věřím, že netrpěla. Pořád se před ní někdo předváděl a to je pěkná pozice. Já vylezl na transformátor, abych ji pobavil.
Nemůže Mistry poškodit zjednodušující nálepka mužského filmu - podobně jako se třeba telenovely považují za čistě ženské?
Nevím, asi je to trochu mužský film. A telenovely neznám, nemám teď televizi.
Takže jste si nemohl nahrát ani svou cestu na pódium pro Lva?
Ne, ale nahrála to teta a hned si to s tatínkem třikrát pustili.
Můžete srovnat humor Mistrů od Marka Najbrta, Morávkovy Nudy v Brně a snímku Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště, který chystáte opět s Vladimírem Morávkem?
Hrubeš a Mareš jsou možná drsnější než Nuda v Brně, v tom se podobají Mistrům, také tu jde o tragikomedii, o humor na hraně trapnosti.
Proč se v Česku točí tolik tragikomedií?
Možná proto, že jsme takový tragikomický národ. Navíc je to vděčný žánr. Skrze smích a slzy člověk zažívá to nejkrásnější osvobození sebe sama.
Ale není tragikomedie i nejtěžší?
Nevím, nikdy jsem nepsal akční film.
Tak to zkuste! Nebo napište film v žánru své oblíbené sci-fi.
Není zrovna reálné natočit u nás sci-fi nebo akční velkofilm. My píšeme tak, jak vnímáme sami sebe a život kolem nás.
Když píšete s Morávkem ve dvojici, máte předem hrubou představu, jak vaši hrdinové skončí?
Více méně ano. I když v Nudě v Brně měl původně zemřít Donutilův hrdina, pak jsme to změnili na smrt postavy Olinčiny maminky, a nakonec jsme se vrátili zpět k Donutilovi. Já ho chtěl nechat žít, ale Vladimír mě přesvědčil, že smrt nám vždy ukáže, co je skutečně důležité. Tak proto. Nicméně natočili jsme obě verze a možná uděláme ještě nový sestřih téhož filmu s nepoužitými scénami. Jen tak, pro ty, co mají náš film rádi.
Ale teď máte před premiérou Mistrů. Půjdete se podívat na hokej?
Asi už neseženu lístek, leda bych tam nějak pronikl, třeba v přestrojení za švédského hokejistu. To bych mohl vyzkoušet.
 Fotografie z filmu Nuda v Brně. |
 Spoluautor scénáře a představitel hlavní role Standy ve snímku Nuda v Brně Jan Budař drží v rukou dva České lvy za nejlepší scénář a nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli. |
 Jan Budař hovoří k publiku poté, co převzal od slavné topmodelky Evy Herzigové cenu za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli. |
 Fotografie z filmu Mistři. |
 Jan Budař - večírek po slavnostním udílení cen Akademie populární hudby Anděl 2003 v pražském Kongresovém centru. (20. března 2004) |
