Nejsem si sice jist, zda šéfové studia Universal byli nadšeni, že jim režisér Ian Softley s Kevinem Spaceym a Jeffem Bridgesem natočil za padesát milionů dolarů fajn film, ale já byl vskutku spokojen.
Příběh vám ze začátku připadá trošku obehraný: psychiatr Mark Powell (Bridges) začíná mít pocit, že jeho pacient (Spacey) možná není tak úplně blázen, ač o sobě tvrdí, že se jmenuje Prot, pochází z planety K-PAX a cestuje vesmírem na vlnách světla. Jenže rafinovaný styl, kterým tuhle jednoduchou historku Softley vypráví, už tak standardní není. Daří se mu totiž vést film po mnoha kolejích - a rovina té mí
Servisní článek najdete ZDE. |
Svět podle Prota | |
režie | Iain Softley |
námět | Gene Brewer |
scénář | Charles Leavitt |
kamera | John Mathieson |
hrají | Kevin Spacey Jeff Bridges Mary McCormacková a další |
hudba | Sheryl Crow Elton John Ed Shearmur |
původní název | K - PAX |
délka | 120 minut |
žánr | drama |
Svět podle Prota - premiéry | |
kina | 25. července 2002 |
Tak subtilní příběh stojí i padá s hereckými výkony a obsazením Bridgese se Spaceym se režisérovi podařil největší kousek. Po letech Bridges konečně podává nadprůměrný výkon, okořeněný i něžnými a takřka neviditelnými narážkami na jeho nejslavnější filmovou roli, zamilovaného mimozemšťana ve filmu Starman. A o Spaceym darmo mluvit, všechna slova chvály už byla vyřčena.
Připočteme-li scénu v planetáriu, která vás svou vizuální sílou přimrazí k sedačkám, celou pečlivě propracovanou obrazovou složku filmu založenou na hře se světlem a barvami, nevtíravě krásnou hudbu Eda Shearmura a ten zvláštní dojem, že se někdo v Hollywoodu pokusil filmem něco - ač jednoduchého - říci, nezbývá než přiznat, že Svět podle Prota je víc než jen fajn film. Je vlastně dost fajn.