Právě romská muzika v podání autentického kytaristy a zpěváka Miralda okouzlí francouzského chlapce Maxe, který přijel za babičkou na prázdniny. Max vymění walkmana za starou kytaru a Miraldo, který žije s rodinou v přívěsu na předměstí, se stane jeho učitelem. Skrze lekce na kytaru je pak divák zvolna vtahován do hudby i rodiny manušských Romů a zároveň sleduje lyrický příběh Maxova přátelství s dívkou jménem Swing.
Ač to Gatlif nezdůrazňje, symbolizují Max a Swing dvě různé kultury, které si porozumí v dětské bezprostřednost a nevinnosti. Zatímco Max je zvyklý na pevný domácí řád, kterému udává tón babička, Swing se rozhoduje spontánně a ve svém jednání je zcela svobodná. Max se v její společnosti uvolňuje z „prázdninového režimu“ a poznává sám sebe. Když si pro něho přijede zaměstnaná matka, věnuje dívce letní deník, který si pečlivě vedl. Swing jej však neumí přečíst, a tudíž ani ocenit.
Swing | |
scénář a režie | Tony Gatlif |
kamera | Claude Garnier |
hrají | Oscar Copp Lou Rechová Tchavolo Schmitt |
hudba | Abdellatif Chaarani Tony Gatlif Mandino Reinhardt Tchavolo Schmitt |
délka | 90 minut |
žánr | cikánská balada |
Swing - premiéry | |
kina | 6. května 2002 |
Nejlepší jsou však koncerty. Obraz a hudba splývají v jedno médium, které diváka vtáhne do sféry rytmického souznění a horké, sugestivní zpěvnosti. Gatlif k tomu nepotřeboval triky ani stylizované efekty. Stačil mu karavan, do kterého se vtěsnala romská kapela i s filmaři. A pak se „jenom“ hrálo a natáčelo. Gatlif tu hudbu uchopil v její spontánní křehkosti, aniž ji oddělil od příběhu o pomíjivém setkávání zdánlivě odlišných lidí.
Swing je velmi pocitový film. Srovnatelný výkon podal snad jen režisér Wim Wenders ve své oslavě kubánské muziky, snímku Buena Vista Social Club.
Fotografie z filmu Swing. |
Fotografie z filmu Swing. |
Fotografie z filmu Swing. |
Fotografie z filmu Swing. |
Fotografie z filmu Swing. |
Fotografie z filmu Swing. |
Fotografie z filmu Swing. |
Fotografie z filmu Swing. |
Fotografie z filmu Swing. |
Fotografie z filmu Swing. |