Režisér Tornatore umí vykouzlit pocitovou náladu toulek mezi přísným stínem kostelů a rozpálenými střechami, kde věčný kontrast "velkých" a "malých" dějin, smíchu a jímavosti pohladí. Renatovo milostné snění na mokrém prostěradle, po kterém vždy následuje horkokrevný rodičovský výstup a domácí vězení, se vtipně prolíná do jeho rytířských představ, kdy se Maleně přibližuje coby hrdina westernů, Tarzan či gladiátor v aréně - podle toho, co zrovna hltá v kině. A třebaže se v něm probouzí žádost, jeho touha je čistá a ochranitelská: nezřízeně trpí, když se o Maleně šíří, že je děvka, sžírán pochybnostmi ji špehuje, hrubiány a pomlouvače dětinsky trestá plivanci do piva.
Jaká je Malena alias Monica Bellucciová? Sošně, mučivě překrásná, profesí více modelka než herečka ve scénách, kdy tančí doma v kombiné nebo kráčí ulicí pod palbou pohledů. Nese se a vlní, tatíci slintají, ženské závistivě drbou. "Šoustej, a bůh ti pomůže," utrousí jedna z nich jedovatě. Ale není to sprosté, pouze živočišně přirozené jako styl života v téhle provinční komunitě, jejíž podhoubí Renato zděšen odhaluje. Renato tedy vyzrává nejen sexuálně: v jeho vzpomínkové zpovědi se mísí humor a cit s hořkostí poznání. Vlastně má film jménem Malena jedinou vadu na kráse - vzbuzuje totiž neodbytný a nepřetržitý pocit, že tohle všechno jste už někde viděli. Ale pokud to máte rádi...
Malena |