Kawamoto ocenění převzal z rukou náměstkyně ministra kultury Petry Smolíkové a za přítomnosti umělecké ředitelky karlovarského festivalu Evy Zaoralové
"V zastoupení ministra předávám toto resortní ocenění, které se uděluje za šíření dobrého jména české kultury ve světě, panu Kawamotovi," uvedla Smolíková.
V tomto konkrétním případě byla důvodem jeho spolupráce s českými umělci i to, jak osobně prezentuje českou kulturu v Japonsku.
Jako na nejlepší léta svého života prý Kawamoto dodnes vzpomíná na dobu, kdy se v letech 1963 a 1964 učil v pražském Studiu Bratři v triku od Jiřího Trnky.
"Děkuji vám mockrát. Je to nejhezčí den mého života," řekl Kihačiro Kawamoto česky a přiblížil vztah, který ho k zájmu o českou kulturu - konkrétně k animovanému filmu - přivedl.
Trnkův snímek Císařův slavík Kawamoto viděl už počátkem 50. let. Když se pak v Japonsku začaly točit animované reklamy, poznal, že svého mistra našel v Praze. Naučil se prý od něj především to, jak správně zacházet s loutkami, jak jim porozumět.
"Jiří Trnka byl pro mě něco jako Bůh, otevřel mi oči. Naučil mě, že kreslený či loutkový film může nejen vyprávět děj, ale že může být i svébytnou poezií," uvedl.
Kawamoto se do Prahy vrátil už jako proslulý tvůrce v roce 1990, kdy v Krátkém filmu natočil osobitou deziluzivní variaci na Šípkovou Růženku. Dnes se o něm mluví jako o filmaři, který dal loutkám duši i tělo.
Karlovarský festival nabízí v sekci Pocta Kihačiru Kawamotovi osm převážně krátkých snímků z let 1968 až 2005. Nejnovějším je sedmdesátiminutový příběh Kniha mrtvého, který tvůrce dokončil letos na jaře a v Karlových Varech má dnes světovou premiéru.
Slavný animátor ho označil za svůj umělecký epilog. I když jeho děj zasadil do osmého století, chtěl se jím vyjádřit proti válce v Iráku.
