Nedávno zesnulý Kudělka se meziválečné architektuře Brna věnoval řadu let. Jeho monografie o Bohuslavu Fuchsovi, první soubornější práce o brněnské architektuře v letech 1919 - 1928, a studie o díle Adolfa Loose patří dnes již k zásadní měnovědné literatuře.
Kudělka je autorem úvodní stati katalogu O nové Brno a se svou ženou Lenkou spoluautorem kapitoly věnované brněnským architektům a stavitelům 1919 - 1939. Lenka Kudělková je autorkou stěžejní stati Brněnská architektura 1919 - 1939 a obsáhlé bibliografie. Jindřich Chatrný zase zpracoval kapitolu Brněnský interiér a nábytek 1919 - 1939 a seznam exponátů, jenž čítá celkem 631 položek. Katalog nelze vnímat jen jako průvodce po stálé expozici věnované brněnské meziválečné architektuře, ale především jako první soubornou uměnovědnou publikaci na téma meziválečné architektury a interiérové tvorby v Brně. Je zpracován formou dvoudílné reprezentativní publikace v atraktivní grafické úpravě, která jako první přehledová práce pro toto období hodnotí jednu z nejvýraznějších etap v architektonickém vývoji města.
Stěžejní stať Kudělkové mapuje již předpoklady směřování brněnské architektury po rozpadu rakousko-uherské monarchie, kdy došlo k oslabení tradičních vazeb na Vídeň, která sehrála velkou roli v urbanistickém a stavebním vývoji města v 19. století. Vídeňská moderna ze školy Otto Wagnera zanechala v Brně po roce 1900 stopy jen v podobě několika raných realizací jeho žáků, česká architektonická moderna je zastoupena pouze Jaruškovým domem od Josefa Gočára.
V roce 1919 se Brno značně rozrostlo připojením třiadvaceti předměstských obcí a stalo se zemským hlavním městem, které vyžadovalo výstavbu nových obytných a veřejných budov. Městská stavební politika pod vedením hlavního městského architekta Jindřicha Kumpošta byla progresivní a vstřícná v přijímání nových principů moderní architektury. Řadu projektů realizovali architekti soustředění v městské projekční a regulační kanceláři (B. Fuchs, J. Grunt, M. Kyselka, J. Polášek a O. Poříska). Na pozvání brněnského Klubu architektů přednášeli v Brně představitelé světové architektonické avantgardy (W. Gropius, Le Corbusier aj.). Ve třicátých letech zde bylo vytvořeno centrum Mezinárodních kongresů moderní architektury (CIAM).
K nejvýznamnějším osobnostem patřili Bohuslav Fuchs a Arnošt Wiesner. Fuchs je mimo jiné autorem hotelu Avion v České ulici (1926 - 1927), Městských lázní v Zábrdovicích (1929 - 1931), Masné burzy v Masné ulici (1924) a Zemanovy kavárny v sadech na Kolišti z r. 1925 (zbořena 1964, replika postavena 1994-5), která byla první čistě funkcionalistickou stavbou v Československu a měla zásadní význam pro další vývoj nejen brněnské architektonické tvorby.
Arnošt Wiesner je autorem Moravské zemské životní pojišťovny v Mozartově ulici (1920-22) a jejího protějšku České banky Union v Beethovenově ulici (1923-25). Jeho tzv. palác Morava na nároží Divadelní a Benešovy ulice (1926-29, 1933) patří k vrcholům brněnské meziválečné architektury a monumentální krematorium na kopci nad městem (1925-30, 1932-33) je stavbou evropského významu.
Pozoruhodná byla realizace areálu výstaviště v Pisárkách, kde se v roce 1928 konala u příležitosti desetiletého výročí vzniku republiky Výstava soudobé kultury. Její součástí byla i kolonie Nový dům, která představila na příkladu šestnácti rodinných domů moderní a finančně dostupné individuální bydlení. Tuto otázku řešily i rodinné dvojdomky od Jana Vaňka a zřejmě i Jaroslava Grunta v Černých Polích (1923-24).
S Janem Vaňkem je spojena rovněž soudobá interiérová a nábytková produkce, kterou z velké části zajišťovaly Uměleckoprůmyslové závody Brno. Podnik vznikl v roce 1922 a zaměřil se na výrobu účelného, kvalitního a levného nábytku pro nejširší vrstvy. UP závody zajišťovaly i výrobu koberců, textilií, svítidel a bytových doplňků. Pro funkcionalistický interiér byl typický nábytek z trubkové ohýbané oceli. Tento nábytek navrhovala řada architektů a od počátku třicátých let byly licenčně vyráběny židle podle návrhů Ludwiga Miese van der Rohe a Marcela Breuera.
Brněnská meziválečná architektura a interiérová tvorba představuje pozoruhodný fenomén, který lze bezesporu vnímat jako jedno z nejplodnějších období v historickém vývoji města. Mnoho staveb tohoto období bylo prohlášeno za nemovité kulturní památky a dnes tvoří podstatnou část památkového fondu moderní architektury v rámci České republiky. Publikace O nové Brno je prvním, nepochybně úspěšným, pokusem o ucelený pohled na vývoj města ve 20. a 30. letech dnes již minulého století.
 Brněnská architektura 1919 - 1939 |
