Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Erupce barev a humoru Jiřího Sopka

  9:00
Kolem stovky pláten Jiřího Sopka visí v pražském Rudolfinu. Nejstarší je z roku 1972, nejmladší z letoška.
Jiří Sopko: Ztracená věc 2, 2007

Jiří Sopko: Ztracená věc 2, 2007 - Jiří Sopko: Ztracená věc 2, 2007 | foto: Repro Galerie Rudolfinum

Sopko je malířem a chce být malířem. Neopouští plochu a barevná skvrna je jeho nejvlastnějším výrazem, napsal v roce 1971 na úvod jedné z prvních samostatných výstav Jiřího Sopka (1942) esejista Josef Kroutvor. Po šestatřiceti letech na jeho předjímavých slovech není třeba nic měnit. Groteskou proti mizerii Sopkova plátna doplňuje i několik sochařských prací a kuriózních objektů vyrůstajících z poetiky dada, ale expozice nemá charakter retrospektivy.

Její těžiště spočívá v posledním desetiletí, ba skoro jen v posledních dvou třech letech. Tím je divák bohužel ochuzen o dojem komplexnosti: chybějí jednak ukázky prvních autorských výbojů, které se v druhé polovině 60. let děly na poli abstrakce, jednak malby ze 70. a 80. let, kdy Sopko patřil spolu s Karlem Neprašem a Vladimírem Kokoliou k takzvané škole české grotesky.

Jejím teoretikem (a ovšemže i praktikem) byl právě zmíněný Kroutvor, jenž pod dojmem hořkého normalizačního času vyslovil společný jmenovatel tvorby této početné malířsko-básnické skupiny: "Mizerná doba se zmůže nanejvýše na grotesku", čili "groteska je autentickou poezií sedmdesátých let".

Barvy, znaky, náznaky
Práce Jiřího Sopka z té doby jsou divoké a dramatické, plné neklidu a napětí. A to přesto, že jejich témata jsou všední, nevzrušivá. Autor je sbírá v důvěrně známých prostorách bytu, domu, ulice, města - a do jejich středu vždy zasazuje takřka bezpříznakovou a zaměnitelnou lidskou figuru, která provádí naprosto obyčejné, snad trochu absurdní úkony: rázně kráčí, trochu toporně sedí, upřeně cosi pozoruje.

Už z tehdejších obrazů je zřejmé, že nejvlastnějším Sopkovým tématem je otázka barvy: její hmotnosti, trvání, její nálady. Máme-li hledat spřízněné tvůrce ve světovém malířství, impulzy, které autor zřejmě přijal za vlastní, jsou to z jedné strany zjitřující Edvard Munch, James Ensor a Francis Bacon a z druhé strany konsolidující Pierre Bonnard, Mark Rothko a snad i Andy Warhol.

Zatímco Sopkovy práce ze 70. a 80. let měly ve své grotesknosti nejblíž k absurditě, a to k absurditě v základě kritické, díla z 90. let a ze současnosti mají harmonizující úsměv a takřka buddhistický klid. Tenhle Sopko je pohádkový, fantazijní, ba v dobrém slova smyslu naivní. Jeho díla nešplhají za ideály ani nepadají do hlubin existenciálních traumat: jsou barevně jiskrnými zprávami o drobných radostech a lehounkých odchylkách od pomyslného normálu.

Jeho figury a zvláště jejich hlavy, malované jakoby narychlo či nahrubo, rostou z krajiny, vystupují z barevné vody, spiklenecky zdraví jedna druhou, mění se v prádlo na šňůře či ohlodané rybí kostry. A pakliže postavy z pláten zmizí, tušíme je skryté v polích, zalezlé uvnitř domků nebo tiše vyčkávající v útrobách jedoucího vlaku.

Cesty ke svobodě
Sopko je ve svých malbách srozumitelný, ale ne doslovný. Jeho díla se dějí v celku, ne v jednotlivostech. Zdá se upřímný, ale v žádném případě neklouže po slupce kýče. Je pozoruhodné, jak se dokáže neustále osvobozovat. V 60. letech od nesmírně módní abstrakce a vlivů svého učitele na AVU (kde studoval v letech 1960-66), ideologického karikaturisty Antonína Pelce, jehož "antiimperialistické" obrázky musely v 50. letech probudit nejednu noční můru. Stejně tak se Sopko svým výtvarným dílem elegantně ohradil proti tlaku oficiální umělecké sterility 70. a 80. let.

A kdoví jaké sebekázně je mu třeba k rozlišování dvojí pozice, kterou zastává po roce 1989: pozice výrazného malíře, jenž svá díla nonšalantně míchá z osobitého humoru a bezelstné hry, a pozice profesora a v posledních pěti letech dokonce rektora pražské AVU, jenž je jistě vystavován veškerému úmoru byrokratické mašinerie této instituce.

Hravost a harmonie
Nynější Sopkova výstava podtrhuje svou instalací tutéž hravost, jakou v Rudolfinu dříve prokázaly expozice umělecky příbuzných Františka Skály ml. nebo Petra Nikla. Jednotlivé práce, někdy svedené do barevně variovaných diptychů či triptychů, jindy přecházející z plátna v objekt, jakýsi trojrozměrný žert, jsou v jednotlivých sálech rozmístěny v evidentní harmonii - jako by i tímto gestem chtěl Sopko nevtíravě polemizovat: tentokrát s dobově preferovaným pojetím umění jako disharmonické masy jednotlivostí, které mají za cíl okamžitou provokaci a jakási zaumná poselství.

Sopko v Rudolfinu je i přes úzké zaměření na současné práce skutečnou oázou: mikrokosmem prýštících barev, ladných tvarů, lyrického humoru a důvěrnosti. Svébytným prostorem plně svobodné, vnějšími ani vnitřními traumaty nezatížené tvůrčí radosti. Výstavou, kterou se vyplatí navštívit - a ne jednou.

Jiří Sopko
Galerie Rudolfinum, Alšovo nábř. 12, Praha 1. Kurátoři Linda Sedláková a Petr Nedoma. Výstava trvá do 18. listopadu, vstupné 100 Kč, www.galerierudolfinum.cz
Hodnocení MF DNES: 90%

Autoři:
  • Nejčtenější

KOMENTÁŘ: Z Davida Černého se stal parazit. O umění už dávno nejde

24. dubna 2024

Premium Když se David Černý v televizi pohádal s kurátorkou Marií Foltýnovou, spory o jeho plastiku na...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

29. dubna 2024

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Larry je mrtvý. Tvůrci Simpsonových nechali po 35 letech zemřít štamgasta od Vočka

24. dubna 2024  8:35

Zarytí fanoušci seriálu Simpsonovi smutní. Tvůrci totiž nechali zemřít jednu z postav, která byla...

I did it my way. Troška, Nový i Vyskočil se rozloučili s Josefem Lauferem

25. dubna 2024  11:32,  aktualizováno  11:43

Se zpěvákem a hercem Josefem Lauferem, který zemřel po dlouhé nemoci v sobotu večer ve věku 84 let,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

„Jsem z toho úplně hotová.“ Swift drží prvních 14 příček americké hitparády

30. dubna 2024  19:59

Americká popová hvězda Taylor Swift po vydání nového alba The Tortured Poets Department ovládla...

RECENZE: Starej, na..anej dědek. Dokument o Petru Jandovi je polotovar

2. května 2024

Premium K 80. narozeninám a zároveň 60 letům kariéry kapely Olympic se Petr Janda dočkal roztříštěného a...

Že my mladí stále něco řešíme? Ničíme generační traumata, říká Pam Rabbit

1. května 2024

Premium Nerada škatulkuje lidi podle toho, jestli vyrůstali s internetem a mobilem, nebo bez nich. Je...

RECENZE: Dospívání lemují sex i alkohol, dosvědčují přisprostlé Sopranistky

1. května 2024  16:10

To, že nejen pro děti a rodiny hraje Malá scéna Hudebního divadla Karlín, přesvědčují Sopranistky....

KVÍZ: Čórtův hrád, tam strašá. Co víte o Tajemství hradu v Karpatech?

1. května 2024  13:15

Na prvního máje si můžete v televizi dopřát komediální klasiku Tajemství hradu v Karpatech. Pokud...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40 bez posilovače...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...

Do Bolívie jsem odešla kvůli smrti rodičů, přiznala sestra Romana Vojtka

Mladší sestra herce Romana Vojtka (52) Edita Vojtková (49) je módní návrhářkou a žije v Bolívii. Do zahraničí odešla...