Ostřílený muzikálový režisér Josef Bednárik se totiž poměrně věrně drží aranžmá, které na obrovské ploše pražského Kongresového centra fungovalo. A jeho nastudování zvládl i v podstatně užším prostoru Divadla Hybernia.
Ruku v ruce s tím jde i scéna Daniela Dvořáka, jež sice nahradila otočný kvádr prospekty sjíždějícími z provaziště a pojízdným schodištěm, nicméně v důsledku funguje úplně stejně. K tomu je třeba ještě připočíst dvě točny, černý tylový závěs sloužící jako projekční plátno, obří hořící svíce a trojici neustále vyjíždějících komnat.
A samozřejmě nezapomenout na - v dobrém slova smyslu - okázalé kostýmy Romana Šolce. Často to prostě působí víc jako barevná podívaná s komplexní přehlídkou technických a produkčních možností divadla.
Dracula s "kabátovským" puncem
Což se trochu změní v druhé - mnohem lepší! - polovině. Ta sice trpí formou, více než jako představení se podobá videoklipovému proudu samostatných hudebních a tanečních čísel, ale režijně je střídmější a díky tomu v situacích silnější.
Josef Vojtek jako Dracula je až kuriózně rozháraný. Poloha dryjáčnického, krvelačného grófa se vší jeho energií a vztekem mu sedí naturelem i hlasově. Jenže když dojde na jemnější polohy, často ho zklame "kabátovská" nálepka na plné čáře.
Například při písni Nespravedlivý Bůh, kdy Dracula obviňuje Stvořitele ze smrti jeho lásky, se divák nemůže zbavit dojmu, že se Vojtek ve vyšších polohách neskutečně trápí. A přitom předchozí duet Vím, že jsi se mnou nebo závěrečný Snový soud zvládne bez chyby.
Dracula Hůlka se zranil o šavliDaniel Hůlka si pouhé tři dny před premiérou muzikálu Dracula vážně zranil levou ruku. Nešťastně si ji při neveřejné generálce rozřízl o šavli a způsobil si zranění, které ho stálo návštěvu nemocnice a osm stehů na ruce. |
Dvojrole Adriany a Sandry pak dala vyniknout mladé Zdence Trvalcové. Zpívá výborně, v nejsilnějších okamžicích dokonce připomíná Leonu Machálkovou, která ve stejné úloze účinkovala v původní verzi.
A hovořit o "jistotách" v podobě Tomáše Trapla, který snad v žádné muzikálové roli nikdy nebyl špatný a i v trojroli šaška-sluhy-profesora patří k hlavním oporám, nebo Moniky Absolonové, jež si v úloze Lorraine našla snad nejsilnější místa celého představení, není třeba.
Navíc oba jsou s Draculou celou dekádu spojení (Trapl zpíval kněze, Absolonová nymfu). Stejně jako Hana Křížková. Ta sice u "své" nymfy zůstala, ale z celého nového Draculy je zdaleka nejlepší.
VZPOMÍNKA NA PŮVODNÍHO DRACULUPrvní verze Draculy působila pro muzikálového světa neznalé diváky jako zjevení. Nejenže na pódium svedla Lucii Bílou, Jiřího Korna, Leonu Machálkovou a "objevila" Daniela Hůlku, typově přesného operním zpěvem proškoleného zpěváka, který uměl i pořádně zakřičet. Hlavně ukázala, že i u nás se dá udělat velkolepé, líbivé hudební divadlo. A přes všechny možné výtky patří k nejhezčím vzpomínkám ze začátků pražské muzikálové scény. |
Nejenže vládne mimořádnými pěveckými dispozicemi, ale může si v dokonale zažité roli dovolit víc, než její - byť výtečné - kolegyně-nymfy Olga Lounová a Jana Burášová.
Dracula má jednu obrovskou výhodu: časem prověřenou hudbu i libreto. Svobodova melodická muzika má stále sílu a Borovcovy slovní obraty umí i po tak dlouhé době a přes svou notorickou známost překvapit.
Nová verze Draculy tak ve výsledku není vůbec špatná, divácké nováčky dost možná i nadchne. Ale ti, kteří pamatují tohoto muzikálového upíra z jeho úplných začátků, budou dost možná raději vzpomínat.
K. Svoboda, Z. Borovec, R. Hes - Dracula
Divadlo Hybernia, Praha
režie: Josef Bednárik, scéna: Daniel Dvořák, kostýmy: Roman Šolc
obsazení (psáno z 2. veřejné generálky): Josef Vojtek, Monika Absolonová, Zdenka Trvalcová, Tomáš Trapl, Alan Bastien, Hana Křížková, Olga Lounová, Jana Burášová
Hodnocení iDNES.cz: 60 %
