Tvrdí to hostující režisér Jiří Havelka z pražské Ypsilonky, který se v Brně pokusil přetavit do jevištní podoby teorii relativity a další objevy Alberta Einsteina.
„Snažili jsme se ke čtyřrozměrnému chápání světa, v němž jedinou konstantou je rychlost světla, hledat divadelní paralely,“ říká Havelka. Jeho autorské představení nemá pevný scénář, vzniká ve spolupráci s celým souborem. Na jevišti se objeví Einstein - prý hned šestkrát.
* Jak jste tenhle nezvyklý divadelní tvar tvořili?
Vše vzniká autorsky. Hledáme osobní herecké zážitky. Začínali jsme u fyzikálních statí. Ale nejde nám o nějaké komentování teorie relativity ani o historickou sondu do počátků minulého století. Chceme, aby divák zažil jiný styl vnímání. Velkou roli má zvuk a světlo.
* Máte aspoň nějaký bodový scénář?
Jestli myslíte něco jako název postavy, dvojtečka a monolog, tak nic takového neexistuje. Na začátku bude fyzikální přednáška, při níž se zbavíme pojmů, a pak přijde divadelní tvar a šest herců cestujících ve vlaku...
* Prozradíte něco víc o jejich charakterech?
Divák zjistí, že charaktery či situace nejsou podstatné. Výsledný tvar je specifický stejně jako posunuté divácké vnímání.
* Takže v inscenaci je vlastně všechno relativní?
Jde nám o svérázný přenos času a prostoru, konzultovali jsme to i s jadernými fyziky. Nejde nám o prosté sdělení, že vše je relativní. Nechci však popisovat, co se děje na jevišti.
* Vaše úspěšné předchozí pražské představení nese název Černá díra. Zdá se, že vám přirostla fyzika a astronomie k srdci.
Při Černé díře jsem měl vzadu v hlavě kvantovou mechaniku. Nyní však není naším tématem fyzika. Jedete vlakem a vidíte přistupovat lidi. Nic o nich nevíte. Sám si domýšlíte jejich příběhy. Podobné výseče by měly fungovat v našem představení. Ze začátku jsem dělal životopisná témata, pak v divadle využíval osobní zážitky a poté přešel k fyzice. Je to žíla, na kterou jsem narazil, ale která se později vyčerpá.
* Takže do Centra experimentálního divadla, pod kterým HaDivadlo pracuje, se konečně vrací experiment, který je koncentrovaný do slavného vzorce E = mc2?
Ten vzorec se na jevišti neobjeví. Jde nám o divadelní poměr mezi hmotou a energií. Měli jsme možnost udělat třeba historizující cestu Einsteina do Ameriky a končit atomovým hřibem. Ale to jsem zavrhnul. Naší ambicí je, aby divák pochopil, že čím rychleji se pohybuje, tím pomaleji stárne.
