S nápadem oživit léto na Pražském hradě přišel už na počátku roku 1990 prezident Václav Havel, kdo je však duchovní otcem Letních shakespearovských slavností?
S myšlenkou udělat tento projekt přišel výborný překladatel Shakespearova díla Alois Bejblík, který dnes už bohužel není naživu. V zápětí se k němu připojil Jan Kačer, Tomáš Töpfer a poté i já. V roce 1990 tedy uvedl Jan Kačer Sen noci svatojánské, který se příští rok opakoval a potom vlastně všechno utichlo. Nám ale dál v hlavě ležela myšlenka pokračovat, protože takový autor jako Shakespeare si o to vyloženě říká. Nakonec se nám ten vlak podařilo znovu roztlačit a v roce 1994 vznikl nultý ročník pod názvem Letní shakespearovské slavnosti.
Jak jste se ocitl v roli producenta?
Byl jsem jedním z těch, kteří stáli u zrodu tohoto nápadu a později jsem slavnosti znovu rozkolébal. Ale nerad říkám, že jsem producent, protože nebýt spousta lidí, kteří mě podporují, tak bych žádným producentem nebyl.
Jak vůbec vzniká program Letních shakespearovských slavností?
Je to záležitost oboustranně podpůrná, což znamená, že můžu mít sice krásný nápad, ale potřebuji k jeho uskutečnění finanční prostředky. Jinak samozřejmě vycházíme z toho, jaké tituly už jsme hráli a co se nám dál nabízí. Musím říct, že lidé navštěvují raději komedie. Přesto jsme uskutečnili i velmi riskantní krok s Macbethem a myslím, že vyšel. Je to také otázka shod různých okolností, čímž mám na mysli třeba oslovení režisérů. Někdy je na prvním místě osobnost a ta má nějakou touhu. To se stalo například v roce 1994, když jsem oslovil Tomáše Töpfera, který už nosil dvacet let v hlavě myšlenku na Romea a Julii. Ta hra se nakonec velmi povedla. Loni se také pracovalo tímto způsobem, až letošní rok jsme poprvé věděli tituly a pak až všechno ostatní.
Jaké je vlastně vaše publikum?
Přestože cizinci jsou většinou hodně váhaví, kvůli jazyku, nakonec přijdou, protože se jedná o známá díla od známého autora. Nedá se to úplně vystopovat, řekl bych že diváci jsou ve věku od deseti do sto deseti let. Například představení Jak se vám libí navštěvují především mladší lidí, protože ho Lang postavil do moderní doby.
Všichni víme, že se věci nedají dělat léta stejně. I vy máte určitě jisté plány do dalších ročníků slavností, prozradíte nám jaké?
Co můžu prozradit, je úmysl rozšířit slavnosti na projekt mezinárodní. Už teď máme vlastně jednoho takového zahraničního hosta a to Slovenské národné divadlo. Takže chceme rozšířit aktivity mimo naší republiku, přestože si myslím, že i dnes je to dost barevné. Naše agentura Schok se může podepsat hned pod několik představení.
Hodláte zůstat věrni místu konání - Nejvyššímu purkrabství?
Na Pražském hradě je spoustu kouzelných míst, Nejvyšší purkrabství je dobré díky už vystavěnému jevišti. Ale je pravda, že už letos jsme měli nastartováno na trochu jiné místo. Pražský hrad nabízí spoustu zajímavých prostředí jako je třeba Jelení příkop, ale nejde jen o něj. Pokud bude nadále pokračovat spolupráce s Pražským hradem, je možné, že se tedy do jiných prostor podíváme.
Uvedli jste informaci o možné spolupráci s Princem Charlesem, jak jste k tomu vlastně došli?
Sami jsme ho oslovili, protože víme, že je obdivovatelem tvorby Williama Shakespeara a zároveň má rád Prahu. Dokonce tu byla založena nadace Prince Charlese pro obnovu památek. Jakákoliv forma podpora z jeho strany by pro nás byla skvělá, stejně, tak jako jsme rádi, že nad nás letos položil ochrannou ruku prezident Václav Havel.
