Tabori, potomek maďarských Židů, kteří zahynuli v krematoriu koncentračního tábora v Osvětimi, vykládá zrůdnost holocaustu na příběhu skupiny osvětimských vězňů, kteří se octnou před závažnou otázkou: sníst, nebo nesníst mrtvého, stále ještě vypaseného spoluvězně Špekouna - osvětimskou „anomálii“, zachránit si tak život a vydat svědectví, nebo se nepodvolit zvrácené situaci?
Zachovat lidskost i v nedůstojných, nelidských podmínkách volí nakonec část vězňů v čele se Strýčkem, jehož předobrazem byl Taboriho noblesní otec. Přežívají však ti, kteří si nacpou břicha.
Kanibalové jsou Taboriho prvotinou, poprvé provedenou v New Yorku. Zatímco v Americe měla hra jen běžný ohlas, pravý poprask vyvolala při evropské premiéře v roce 1968 v Německu.
Umělecký šéf Komedie David Jařab vzkypělé emoce při domácím uvedení neočekává, byť se hrou může mnoho diváků vnitřně nesouhlasit. „Hru jsme vybrali proto, že se dotýká našeho tématu střední Evropy. Nezapůsobí asi jako v Německu, ale stěží může někoho nechat zcela chladným,“ říká.
|
Soutěžit o vstupenky na představení můžete ZDE |
Podle Haidlera je na druhou stranu na textu znát, že jde o autorovu prvotinu. „Text je hodně popisný, s podrobnými scénickými poznámkami. Režisér Nebeský zbavil hru balastu a podíval se na ni zcela po svém. Inscenace nesleduje jen morální téma, ale naopak vyzdvihuje hravost. Nicméně základní motiv, totiž to, kde končí lidskost a začíná pouhé přežívání, v inscenaci samozřejmě zůstal.“
