V letech 1921-1923 tu působil jako dramaturg, v tomto období zde rovněž nastudoval osm titulů jako režisér. Jedním z nich byla i světová premiéra vlastní komedie Věc Makropulos. V roli Kristinky se tehdy představila Čapkova budoucí žena Olga Scheinpflugová.
"Čapkovo dramatické dílo se stalo důležitou součástí našeho repertoáru už za autorova života. Tato scéna se k němu hlásí téměř nepřetržitě po celou dobu své existence," řekla mluvčí divadla Zuzana Paulusová.
Významné výročí připomene 9. ledna Věc Makropulos a ve zkušebně v podkroví pak 12. ledna představení nazvané Ukradený spis 139/7 Odd.C, o den později pásmo čtení z Čapkových fejetonů a 15. ledna inscenace Lásky hra osudná. Součástí oslav bude výstava mapující Čapkovo autorské, režijní a dramaturgické působení na Vinohradech.
Hry Karla Čapka jsou tradičně součástí repertoáru českých scén, také jeho literární díla vycházejí stále, a to i v cizině. Divadelní hry se v zahraničí uvádějí většinou na univerzitních scénách v USA. S uplynutím 70 let od autorovy smrti před dvěma lety skončila lhůta, kdy se na ně vztahovala ochrana autorských práv.
Podle ředitele divadelní a literární agentury Dilia Jiřího Srstky už kdysi bylo Čapkovo dílo volné. "Zemřel 25. prosince 1938 a ve starém autorském zákoně byla lhůta padesátiletá. Takže Karel Čapek a jeho dílo se stalo volné k 1. lednu 1989, což platilo do 30. listopadu 2000. Pak začal platit nový autorský zákon a lhůta se prodloužila na 70 let," řekl.
Od 1. ledna 2009 je Čapkovo dílo opět volné, každý si s ním může nakládat, jak chce. Vyjma dvou případů - že je nesmí užívat způsobem snižujícím jeho hodnotu a že musí být vždy uveden autor.
Loni v březnu uvedlo Horácké divadlo v Jihlavě Věc Makropulos, v dubnu připravilo Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě dramatizaci jeho Války s mloky. Brněnská Husa na provázku zahájí v březnu projektem Jana Antonína Pitínského Hordubal-Povětroň-Obyčejný život cyklus dramatizací jeho děl.
Statistiky pražského Divadelního ústavu zaznamenaly po listopadu 1989 čtyři desítky činoherních představení a 23 inscenací pohádek. Desetkrát se mezi nimi objevila hra Ze života hmyzu včetně dvou muzikálových ztvárnění, osmkrát Loupežník. Například Národní divadlo v Praze uvedlo v roce 1990 šesté nastudování hry Ze života hmyzu a do roku 1970 pětkrát zařadilo Loupežníka. Naposledy se v Praze objevil v Divadle na Fidlovačce. V roce 2002 se k němu vrátilo po téměř 50 letech Moravské divadlo Olomouc.
Slavné bylo vinohradské vůbec první provedení Kohoutovy dramatizace Čapkova protifašistického románu Válka s mloky v roce 1963 v režii Jaroslava Dudka. O šest let později tu uvedli Matku a v roce 1969 nastudoval František Pavlíček dramatizaci románu Život a dílo skladatele Foltýna. Čapkovy texty tu měly premiéry i v letech 1971 (R.U.R.), 1972 a 1988 (Loupežník), 1976 (Věc Makropulos) a 1999 (Ze života hmyzu).
Agentura Dilia v posledních letech evidovala jen malý počet žádostí o Čapkova díla. Bílou nemoc a R.U.R. hrály po roce 2000 univerzitní scény v Oregonu a Alabamě v USA, Válku s mloky si vyžádala francouzská agentura S.A.C.D. a Věc Makropulos agentura Universal Edition, zastupující anglosaskou a německy mluvící oblast. Na hru Ze života hmyzu měly v 90. letech práva agentury v Londýně a Německu.
Čapkova literární díla však vycházejí stále. Národní knihovna eviduje na 70 vydání Války s mloky, z čehož polovinu tvoří zahraniční edice. Podobně je to i s vědeckofantastickým románem Krakatit.
