Je mladý, talentovaný, chytrý a disciplinovaný – obvykle pracuje na více projektech naráz, kromě těch muzikálových v několika oblastních divadlech i v Praze pracuje jako scénograf. Jan Kříž má našlápnuto. V pražském Kalichu od 1. září alternuje v muzikálu Gabriely Osvaldové a Ondřeje Soukupa Robin Hood s Václavem Noidem Bártou a Jánem Jackuliakem coby legendární zbojník ze Sherwoodu.
Jste rozkročený mezi herectvím a scénografií...
Původně mě to táhlo na jeviště, protože na těch prknech jsem vyrostl. Chtěl jsem se hlásit na konzervatoř, ale rozmluvili mi to. V momentě, kdy se neuchytíte jako herec, nemůžete s konzervatoří dělat nic jiného. Poprvé jsem hrál selské dítě v Prodané nevěstě v divadle v Českých Budějovicích. Pamatujete si ten moment Spaste duši, medvěd se utrhl? Tak já jsem byl jedno z těch pištících dětí. To mi mohlo být tak osm. Pak přišly dětské role v Beckettovi, v Macbethovi, v Našich furiantech, první mluvenou jsem dostal v patnácti. Měl jsem říct šestnáct vět v Divotvorném hrnci, kde jsem hrál Joea. Konečně jsem měl roli se jménem, nejen nějaké bezejmenné dítě v komparzu.
Studoval jste však tvorbu hraček na střední škole uměleckých řemesel.
Tam jsem ale šel hlavně kvůli Jaroslavu Milfajtovi, scénografovi, který mě začal připravovat na přijímačky na JAMU. Tam jsem se dostal ke scénickému čtení, kde mě odchytila kamarádka režisérka, že shání někoho na roli takového feťáka. A to mě chytlo. Došlo mi, že chci opravdu stát na jevišti. Ale dál se živím i scénografií. Obojí je pro mě ůležité.
A přišla vaše účast v SuperStar. To byl milník?
SuperStar mě odblokovala. Řekl jsem si, že bych mohl zpívat, díky té soutěži jsem ztratil ostych.
Jak může mít kluk, který vyrostl na jevišti, ostych zpívat před lidmi?
Právě proto. Mám vůči jevišti respekt. Vážím si lidí, kteří na ně vyjdou, ne z plezíru, ale proto, že mají oprávnění hrát, že jsou zkrátka tak dobří. Po SuperStar jsem zkusil dva konkurzy do muzikálů a oba vyšly. Pak už na sebe projekty navazovaly.
Proč jste se tedy kvůli Robinovi hlásil do televizního konkurzu?
U pražských muzikálů je tohle, na rozdíl od oblastních divadel, hodně složité. Nejsem slavná osobnost, a tedy ani tahák na plakát. K rolím v Praze jsem se vždycky dostal přes konkurz jako druhá nebo třetí alternace. Věděl jsem, že se Robin Hood chystá a že v něm chci hrát, zároveň mi však bylo jasné, že je v tom představení jen jedna role, na kterou se věkově a typově hodím, a to je právě Robin. A na něj byl jeden jediný konkurz. Ten televizní. Konal se ve stejné době, na kterou jsem měl nasmlouvanou scénografii pro muzikál Je třeba zabít Davida, zkoušel jsem v muzikálu Monty Python’s Spamalot v Plzni a přebíral roli v Jacku Rozparovači právě v Divadle Kalich.
Takže náročné zkoušení Robina Hooda teď o prázdninách je vlastně relax?
Poprvé za čtyři roky se můžu plně soustředit na jednu věc. Tedy ještě chystám dvě menší dekorace, ale ne tak náročné. Dlouho jsem si myslel, že je možné dělat scénografa i hrát, ještě loni jsem měl víc scénografických premiér než hereckých. Ale tu práci to rozmělňuje. Přestávám tolik vyhledávat scénografickou práci. Ale když si ona najde mě, neodmítám ji.
Máte profesionální deformaci, když hrajete Robina? Stavěl byste scénu jinak?
Užívám si, že mohu hrát v cizích dekoracích a nemusím řešit, co padá. Cítím to spíš opačně. Když dělám scénu a jsem u zkoušení, říkám si někdy, když pozoruji herce, že bych to hrál jinak.
Vyhrál jste konkurz, před kamerami jste strávil víc času než vaši kolegové, hvězdy z divadla, přesto nebudete zpívat premiéru. Nemrzí vás to?
To je citlivé téma. Snažím se nad tím nepřemýšlet. Muzikály v Praze jsou v tomhle postavené trochu jinak. Na oblastech si premiéry užívám, ale v Praze je logické, že bude Robina jako první hrát Vašek Noid Bárta. Dřív by mě mrzelo, že si na premiéru nesáhnu, dnes jsem smířený s tím, že to tak v Praze zatím je. Je to velký rozdíl, hrát v muzikálu v oblastním divadle a v Praze, kde cítím velký tlak. Vždycky, když třeba v Johance z Arku vylezu na jeviště a zpívám s Bárou Basikovou a Kamilem Střihavkou, sám sebe se ptám, jestli na to mám.
V čem je Robin v Kalichu nejtěžší?
Obsah je náročný jako činohra, je v něm hodně šermování, tance i náročných písní. Ale nejtěžší je pro mě jiná věc: jako Robin Hood musím vejít na jeviště a strhnout ostatní postavy, pokořené lidi zahnané do lesa, navíc být archetypem chlapa pro Mariannu. Robin je hodně dominantní postava. Taková pozitivní síla se hraje často mnohem hůř než záporák.
