Editorem překladové knihy je historik a gurmet Paul Freedman, který ke spolupráci přizval deset svých kolegů-odborníků na různá období a lokality. V deseti kapitolách autoři pokrývají "dějiny chuti" od pravěku po aktuální trendy a tendence (byť úplně horkým novinkám je přece jen věnováno možná méně prostoru, než by si zasloužily).
Značný důraz je v knize kladen na nejranější dějiny lidského přístupu k jídlu, tedy na vývoj chuti v pravěku a zejména starověku - podrobně je o této problematice pojednáno v kontextu antických dějin Řecka a Říma stejně jako, což je pro Evropana obzvláště poutavé a objevné, v kontextu Číny a islámských zemí.
Do evropského stravování ve středověku a renesanci podle autorů už vstoupily nejen módní trendy, ale i mimoevropské vlivy, velkou váhu přirozeně měla i společenská stratifikace. Období po roce 1800 je už sledováno z hlediska zrodu moderního konzumního přístupu, ve kterém se odděluje jídlo jako "nutnost obživy" a "kulinární zážitek" - to je dobře zobrazeno zejména na příkladu vývoje proslavené francouzské kuchyně 19. a 20. století.
Závěr knihy tvoří jednak výklad dějin fenoménu veřejného stravování, tedy restaurací, jednak "nové obzory gastronomie", které sahají od nejvyšších pater dokonale vyvážené "haute cuisine" až po značně diskutabilní fastfoodový model smyslu jídla pouze coby pomyslného "paliva" pro "lidský stroj". Všechna tato témata kniha ilustruje velkým množstvím dobového obrazového materiálu, a je tak zároveň jakousi tematickou uměleckou monografií.
Paul Freedman (ed.): Jídlo - Dějiny chuti
vyd. Mladá fronta, 368 stran
