"V hudbě je pro mne velmi důležité ticho a prostor a koncentrace hudebního sdělení. Jinak nevím, jak blíže tu hudbu popsat. Inspiračních zdrojů je tolik, a cest, kterými se člověk v hudbě může ubírat, ještě víc," říká David Dorůžka – a album by mohlo posloužit jako "soundtrack" tohoto výroku.
Dorůžka má za sebou dlouholetý pobyt ve Spojených státech, ale také ve Francii – právě tam většina skladeb alba vznikla. Se zpěvačkou Josefine Lindstrand se poprvé setkal během evropského turné s pianistou Djangem Batesem v roce 2002.
Rytmika alba je polská. Bubeník Łukasz Żyta si doma zahrál s většinou velikánů tamního jazzu (mj. Zbigniew Namyslowski, Tomasz Szukalski, Michal Tokaj), hrává i s českým kontrabasistou Jaromírem Honzákem (při nahrávání jeho posledního alba A Question To All Your Answers se sešel i s Dorůžkou).
Kontrabasista Michał Barański je Żytovým stálým spolupracovníkem, tvoří jednu z nejvytíženějších rytmik velmi silné polské jazzové scény, ale spolupracoval mimo jiné také například se slavným houslistou Nigelem Kennedym.
Jak vědí všichni, kdo se alespoň trochu zajímají o současný český jazz, David Dorůžka je bytostný hudební lyrik. Album Silently Dawning je v tomto smyslu jeho výmluvnou vizitkou. A to nejen po hudební, ale i textové stránce.
S výjimkou dvou instrumentálních předělů a jedné nezpívané skladby album obsahuje vesměs písně s podstatným vokálním podílem Josefine Lindstrand. Jako texty posloužily básně anglické autorky Emily Dickinsonové (1830–1886) a českého básníka Jiřího Ortena (1919–1941), část textů dodala sama zpěvačka.
Na albu tak zní nejen "jazzová“ angličtina, ale i švédština a relativně kuriózně ze Švédčiných úst také čeština. O významu, který Dorůžka a spol. přikládají slovnímu sdělení, svědčí verze textů v bookletu ve všech třech jazykových mutacích (tedy vždy originál a dva překlady).
Do jednoduchosti, prvoplánovosti a klišovitosti má – a vždycky měla - Dorůžkova hudba hodně daleko. Kytarista se orientuje především na evropský způsob jazzového vyjádření, ve kterém je mnoho tradice, ale i současnosti vážné hudby. Introvertnost a uzavřenost je typická nejen pro jeho vlastní hru a autorský rukopis – "nakazil" jimi (k dobru výsledku) i svoje spoluhráče.
Proplouvání mezi detailně vystavěnými harmoniemi, udržení atmosféry, kterou jen málokdy něco naruší a tím de facto zvýrazní (jemné zkreslení kytary ve skladbě November či akustická kytara v "ortenovkách“ Noc a den a Pohádka), odvázání se při zachování převládající decentnosti v sólových rozbězích, které nikterak neředí formu písní – to jsou ty nejzásadnější klady Silently Dawning.
David Dorůžka je jedním z těch muzikantů, kteří v českých poměrech vracejí už léta českému jazzu tu nejlepší pověst. Je originální osobností s pevným názorem. A dokáže, jak víme při pohledu na publikum jeho koncertů, oslovit i mladé publikum, které se jinak tomuto žánru příliš nevěnuje.
Album Silently Dawning navíc v osobě Josefine Lindstrand přináší i dnes módní "severský rozměr" (čímž nemá být v žádném případě řečeno, že kooperace vznikla z vypočítavých důvodů) a svým meditativním nádechem sahá daleko za zažité mainstreamové hranice.
David Dorůžka: Silently Dawning
vyd. Animal Music, čas 59:10
hodnocení iDNES.cz: 90 %
