Popravdě – hledání paralel mezi naháněči kanců, ostřelovači a pornoherci s žehličkami je občas trochu účelové, jako by se to všechno smíchalo jen proto, aby autor dostál zastřešujícímu tématu. V jednotlivostech však umí být dílko Richarda Komárka překvapivě milé a svěží.
Chleba bez másla a sex
Nejvděčnějším objektem jeho zájmu je jednoznačně skupinka účastníků kurzu svádění. Ti si nejprve do notýsků poslušně zapisují, jak ženu efektivně oslovit, bavit a sbalit ("Přistupujte k ní zásadně ze strany, abyste nenarušili její intimní zónu.").
Z dokumentu Lovecká sezóna: "K ženám přistupujte zásadně ze strany."
Následuje praxe (diskotéka), kde se opijí, odvážou a nakonec své výkony pochválí a ohodnotí ve speciálním loveckém žargonu (abyste pochopili, co znamenají termíny jako set, kino či opener, musíte vytrvat do závěrečných titulků).
Ve své podstatě dojemná je také dvojka sexuálních loudilů, kteří nás při žehlení triček na lov obdařují moudry typu "Sex s kondomem je jako chleba bez másla" a chvástají se výsledky v soutěži "kdo toho vopíchá víc"... Načež se jeden z nich rozpláče u videa ze své svatby.
Bizarní mozaiku doplňuje výpověď policejního ostřelovače, vědce, jenž loví myšlenky v prostorách botanického skleníku, či paparazzi fotografa, který se ovšem za lovce nepovažuje, protože, "v malém českém rybníčku není moc co lovit".
Když se kanec loučí
V neposlední řadě jsou tu lovci-myslivci. Ve scénách vklíněných mezi stroboskopy a umělé vagíny zaníceně vysvětlují, jak nasadit mrtvé lišce oko nebo jak se zastřelený kanec loučí s lesem. A když hrdě ukazují svoje úlovky, působí atavističtěji než všichni ti baliči, "stříleči" a vědátoři dohromady.
Z dokumentu Lovecká sezóna: úlovek
Na Komárkově hříčce je sympatické, že nemá přehnané ambice. Nesoudí, neexhibuje, nefilozofuje. Nehraje si na zásadní sondu ani nemoralizuje. V podstatě "jen" baví. Právě to však ve výsledku funguje líp než mnohé "zásadní" dokumenty nasazované do českých kin.
