Ministerstvo zemědělství propůjčilo označení Klasa, které se používá pro kvalitní potraviny, více než dvěma stům firmám. Tvůrci loga Klasa s tím nesouhlasí – ministerstvo prý nemá právo jejich logo dát volně k užití.
SlovníčekLOGO - označení organizace, firmy |
Nejstarší loga znal pravděpodobně už starověk. V jedné z egyptských hrobek se dochoval obraz krávy, na jejímž těle byl vykreslený symbol Královské zemědělské správy, které kráva patřila. Jedno z prvních dochovaných log tak pochází z roku 1900 před Kristem.
V Evropě je možné za předchůdce log považovat erby středověkých šlechtických rodů. "Když si představíte rytíře na turnaji ve zbroji, s chocholem na hlavě a s oděným koněm, vidíte vlastně kompletní ukázku něčeho, čemu dnes říkáme corporate identity, tedy vizuální styl firmy nebo instituce," říká s trochou nadsázky grafický designér Petr Krejzek, majitel studia Redesign.
Hlavně si nás zapamatujte
Správné logo by mělo umět rychle vytvořit asociaci s firmou nebo výrobkem, mělo by tedy být snadno zapamatovatelné a jasně odlišitelné od ostatních. Člověku by měl stačit jen letmý pohled, aby logo identifikoval jako smysluplný celek.
Musí být čitelné i ve zmenšené formě, tedy nejenom namalované na kapotě firemního auta nebo na vývěsním štítu restaurace, ale třeba i na vizitkách. "Logo není nic jiného než nějaký vizuální prvek sloužící k identifikaci, jehož majitel by byl nejradši, kdyby si ho všichni pamatovali," tvrdí Štěpán Malovec, grafický designér, který před pár dny získal druhé místo v soutěži Czech Grand Design za vizuální styl výstavy Fresh v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze.
Logo Škodovky se proměnilo z původního secesního Laurina a Klementa v roce 1905 přes oválný tvar a modrý okřídlený šíp z roku 1926 po současné z roku 1999.
Logo mají nejenom krávy z Egypta, šlechtické rody a výstavy či spíš kulturní instituce. Logo mají města, automobilky, kola, piva, hamburgry, zdravotnická zařízení, náboženství, filmová studia, noviny, města i státy. Ani takový hákový kříž nebo srp a kladivo nebyly vlastně ničím jiným než příkladem ideálního, jasně zapamatovatelného loga.
Drtivá většina informací, které v naší civilizaci denně přijímáme, je vizuálního charakteru. Jen log každý den vidíme několik desítek – počínaje onou českou Klasou na obalu pečiva, které si ráno koupíme k snídani, a konče nadnárodní Coca-Colou, kterou pijeme v kině. I to kino má své logo, i společnost, která natočila film, na který se díváme.
Mimochodem Coca-Cola má své logo už od roku 1892 a její ochranná známka patří k nejdražším na světě – její hodnota se v roce 2006 odhadovala na téměř sedmdesát miliard dolarů. K tomu má česká Klasa hodně daleko, ale princip je stejný: duševní vlastnictví značky reprezentované logem může mít obrovskou hodnotu.
Psychologie barev a písma
Jak vlastně takové logo vzniká? "Přístup je různý, záleží na zadavateli, jestli má nějakou představu nebo jestli nechá grafika, aby ho překvapil," vysvětluje Petr Krejzek s tím, že dobré logo by sice mělo být odlišné od ostatních, ale v dnešním globalizovaném světě si je vlastně většina log velmi podobná.
Camel Velbloud Old Joe účinkoval v roce 1913 v cirkuse, podle něj vznikla kresba slavného velblouda na krabičkách cigaret. Snímky z kolekce z roku 1996.
"Zadavatelé nakonec příliš nechtějí, aby se grafik lišil, ale aby zapadl do mainstreamu. Hodně klientů chce konformní logo, které nebude příliš originální," dodává.
Štěpán Malovec tvrdí, že k tvorbě loga vnitřně přistupuje tak, že si představí, že firma, pro niž logo navrhuje, je jeho. "Pak vlastně dělám jen logo své firmě," směje se. Nejlépe se mu prý přemýšlí nad logem během cesty tramvají nebo vlakem. Nic si předem neskicuje, rovnou tvoří v počítači.
"Taková ta slova, která padají následně při obhajobách před klientem jako dynamický, svěží, moderní, přátelský, komunikativní, ta já nepoužívám ani před, ani během, ani po akci, je to jen slovní vata," uzavírá. Logo musí mít totiž předně originální a jednoduchý nápad či pointu.
Když grafik dostane zadání od klienta, potřebuje nejdřív vědět, k čemu má logo sloužit. Je rozdíl, jestli tvoříte logo časopisu, kancelářských výrobků, instituce nebo potravinářské firmy.
"Musíte vědět, jakou skupinu lidí má logo zasáhnout, jestli má být mladé, nebo naopak konzervativní. Pro potravinářský produkt třeba nemůžu použít chladně zelenou barvu. Existuje i psychologie písma, grafik musí myslet na to, jaké písmo je vlídné, vstřícné nebo naopak chladné," vysvětluje Krejzek.
Za povedené logo, které ho v poslední době upoutalo, považuje třeba to vancouverské – tvůrci olympijského loga pracovali se sněhem, použili zelenou a modrou, živé barvy, které ve spojení se zimou fungují krásně očišťujícím dojmem, logo bylo oživené jakoby rukou kresleným obrázkem postavy.
Když však grafikové tvoří logo, nestačí mít jen ten obrázek. K logům vznikají často objemné manuály, tlusté knihy, v nichž se vysvětluje, jak se logo používá, jak je možné ho zvětšit, zmenšit, tisknout v černobílé nebo inverzní formě, tedy jak s logem zacházet, aby bylo stále tím, čím má být – tedy v první řadě jasně rozpoznatelnou značkou.