Zajíček je znám nejen jako literát, ale především jako protagonista skupiny Dg 307, tedy vedle Plastic People Of The Universe jedné ze dvou nejzásadnějších domácích undergroundových kapel. Není přitom náhodou, že spoluzakladatelem "Dégéček" byl Milan Hlavsa a Zajíček naopak tu a tam spolupracoval s "Plastiky".
Zatímco Plastic People dodnes víceméně udržují setrvalou linii své tvorby, Dg 307 ušli co do výrazu velký kus cesty - a s nimi pochopitelně i samotný Zajíček.
V počátcích se kapela stylizovala do až barbarské podoby a - aniž by to tušila - byla vlastně zakladatelkou české industriální hudby. Dnes se věnuje většinou spíše libozvučnějším, jakkoli temně odstíněným hudebním plochám, na jejichž podkladu více vyzní Zajíčkova polorecitace-polozpěv.
A jak se tedy liší Zajíčkovo sólové album od soudobých nahrávek Dg 307, zvlášť když podstatná část hudebníků vystupuje v obou kontextech? Vlastně nikterak výrazně.
Dalo by se říci, že zatímco "Dégéčka" na plochu hodinového alba vměstnají, řekněme, deset skladeb, z nichž některé mají blízko k písňové formě (i s náznaky refrénů), na Kakofonii cesty je šest rozměrných částí (od šesti a půl minuty po bezmála čtvrthodinu).
Zajíček své texty, psané bez výjimky volným veršem, čte do hudebních ploch, které mají spíše dynamický než ryze hudební vývoj. Přesto by i ony do repertoáru Dg 307 bez problémů zapadly.
Ačkoliv Pavel Zajíček není hudebníkem v pravém slova smyslu (jakkoli se zde doprovází na preparované piano a preparovanou citeru), z jeho projevu je znát obrovský cit nejen pro napětí, které je výsledkem souladu hudby a obsahu básní, ale také pro rytmus slov, textových frází a vlastně i myšlenek, který si s hrou muzikantů velmi dobře rozumí.
Ve svých osobitě a rozpoznatelně lyrických básních neskrývá charismatický Zajíček silnou osobní strunu (v tomto smyslu se zdají být nejvíce "jeho" texty Na pozadí toho dne...Nepohádka a titulní Kakofonie cesty), ale pracuje i s citacemi, ať už Ivana M. Jirouse nebo Allena Ginsberga.
Albem kakofonie cesty rozšiřuje lounské vydavatelství Guerilla Records záslužnou řadu představování básníků undergroundové generace. Na hudebním podkladu tak v nedávných dobách četli svá díla už Jaroslav Erik Frič či Vratislav Brabenec. Byly to vždy mimořádně silné zážitky - a ten se Zajíčkem není výjimkou.
Pavel Z. - Kakofonie cesty
Vyd. Guerilla Records 2007, čas 62:17
Hodnocení iDNES.cz: 80 %
