"Měl bych pro vás námět, který by vás možná zajímal, pane režisére!" "Ano? A co by to mělo být?" zeptal se ostřílený televizní režisér. "Píšu diplomku o četnících za první republiky," vysvětloval zatím neznámý muž. "Moc se mi líbil váš seriál Dobrodružství kriminalistiky, a tak mě napadlo, že by četníci mohli být taky tak atraktivní téma."
Takhle to před šesti lety začalo. Tehdy se sešli režisér Antonín Moskalyk a policejní rada Michal Dlouhý. Okamžitě si rozuměli. Ani jeden však netušil, že při jejich setkání se rodí jeden z nejúspěšnějších seriálů v historii. Seriál, který svou sledovaností převálcoval Novu a Primu.
Jeden díl za sedm milionů
"Připadalo mi to velmi zajímavé," vzpomíná dnes Antonín Moskalyk. "Nabídl jsem námět televizi, ale v Praze se nijak nadšeně netvářili. Tak jsem zkusil zavolat do Brna tehdejšímu řediteli Drahošovi - a za půl hodiny mi telefonovali zpátky. Hned jsme začali domlouvat spolupráci." Po televizi se povídá, že pražští šéfové pak litovali. "Slyšel jsem o tom, ale jen tak z druhé ruky," připouští režisér. Přesuňme se v čase do roku 1997. Filmaři objíždějí snad všechna oblastní divadla a vybírají vhodné adepty na menší i větší role. Hledají jich přes tři sta. Mezi herci se povídá, že to bude "něco velkého". K tomu v televizi shánějí tři tisíce komparzistů, přes šest a půl tisíce kostýmů, stovku historických automobilů, koně, psy... Je to práce zdlouhavá a něco stojí. Náklady na jeden díl seriálu se budou pohybovat mezi šesti až sedmi miliony korun. O rok později se začíná natáčet v budovách bývalých kasáren v Brně. Jako hlavní hvězdy si Moskalyk vybírá Tomáše Töpfra jako šéfa četníků Arazíma a Ivana Trojana do role jeho kolegy Bedřicha Jarého.
Toníček neměl zemřít!
Jak už to u seriálových hrdinů bývá, zůstanou Töpfer a Trojan těmito postavami navždy, i v soukromí. Trojan byl uznávaný divadelní herec, který mohl donedávna v klidu nakupovat v kdejakém supermarketu, aniž by ho někdo okukoval. Po roli
|
Tomáš Töpfer: Věřil jsem, že uspějeme
Kvůli roli Karla Arazíma pět let pendloval mezi Prahou a Brnem, musel deset kilo zhubnout, ostříhat se a oholit.
Počítal jste s tím, že se Četnické humoresky budou tak líbit?
Vůbec nejde jen o humoresky. Líbí se všechno, co je české. Diváci touží po českých filmech a seriálech. Důkazem jsou přece i Hřebejkovy a Svěrákovy filmy.
Ty jsou z doby, která je dnešním divákům bližší než třicátá léta kdesi na četnické stanici...
Ještě než se seriál začal vysílat, napsala jistá kritička v novinách, že se dá úspěšně pochybovat, že by příběhy o četnících z třicátých let diváky dneska mohly zajímat. To mě rozčililo. Neviděla tehdy ani díl seriálu a už ho odsoudila. Dodnes marně čekám na její omluvu.
Myslíte, že je to na omluvu? Vždyť to byl její názor.
Vadí mi, když někdo předem shazuje práci jiných, aniž by o ní něco věděl. Takhle vlastně vzkázala divákům: Nedívejte se, nebude to za nic stát.
|
doktora v Samotářích se stal miláčkem obdivovatelů tohoto filmu. Ještě pořád to však nebylo nic proti tomu, co způsobila role strážmistra Jarého. "Poznal jsem, co to je seriálový syndrom," říká. Ten probíhá nějak takhle: Ivan Trojan jde po ulici. Paní, která ho míjí, si jej pozorně prohlédne. Pak se obrací a spěchá zpátky. "Nezlobte se, já vás poznala. Chtěla jsem vám jenom říct, že jste Toníčka neměli nechat umřít. To tam nemělo být a nemyslím si to jenom já." Stačí se podívat na internetovou stránku s názvem Telemánie, kde si televizní fanoušci sdělují své dojmy. Stojí tam: "Nemožné! Nechali v díle Svatba zemřít psa Argo a jednoho z četníků, jeho pána, Toníčka! Čin je to o to ohavnější, že Toníček měl před svatbou s Andělkou. Hanba! Co si myslíte vy? Zapojte se a rozhýbejte následující diskusi!
Nepřežil Argo ani Kikina
Tomáš Töpfer je ostříleným matadorem, který podobné situace zná už ze své role doktora Krále v seriálu Život na zámku. A snaží se jim předcházet. O roli Arazíma mluví co nejméně, rozhovorům na toto téma se snaží vyhýbat. Není to moc platné. Stačí třeba, že nedávno přijal pozvání na besedu o divadle do gymnázia v Hradci Králové. "Pane Arazím, my jsme koupili něco pro vaši Kikinu," hlásí rozverně studenti a vytahují psí pochoutku pro jezevčici ze seriálové četnické stanice. "Kikina už není," odpovídá herec. A už musí líčit, jak nalezenkyně režiséra Moskalyka zemřela ještě před koncem natáčení. Mimochodem, Kikina nebyla sama, kdo natáčení humoresek nepřežil.
Stejně dopadl Argo - četnický vlčák, který umí vyčenichat kdejakého padoucha. Diváci netuší, že se v průběhu seriálu Argové vystřídali a jednu roli hráli psi dva. Původně se
|
Kdo byli četníci
Výraz "četníci" dnes mezi sebou v žertu používají jen kriminalisté, pro veřejnost je to pouze slovo z historických příběhů. Četnické pátrací stanice byly jakýmisi předchůdci současné kriminální služby. Fungovaly hlavně na vesnicích a v malých městech; v těch velkých byla policejní velitelství. Jejich muži chodili v uniformách, ale na rozdíl od obyčejných četníků dělali pátrači práci dnešních detektivů. Obvykle jednu stanici tvořila desítka mužů, auto, motorka se sajdkárou a pes. V třicátých letech mělo četnictvo v Čechách a na Moravě okolo čtrnácti tisíc mužů. "Četníci, pane, to jsou vzdělaní lidé, čtou noviny a tak, krom toho znají každý kámen a mají náramný vliv," píše Karel Čapek v Povídkách z jedné kapsy.
|
filmaři zkontaktovali s chovatelem Františkem Radkovičem z Hlohovce. A ten přivedl jistého vlčáka jménem Urx, který už měl nějaké filmování za sebou. Jenže po pár natočených dílech chřadl, až chcípl. Chovatel rychle sehnal dalšího, který se mu co nejvíce podobal. Což o to, vypadal stejně, ale s filmováním žádnou zkušenost neměl. A to musel pobíhat mezi auty, muži na koních, poslouchat povely. Jak tedy vyhovět přání režiséra, aby nový Argo zahrál scénu, kdy očichá kabelku tak silně navoněnou, že po prvním pokusu znechuceně uteče? Podařilo se, až když filmaři narafičili do kabelky špendlík. Kamera rychle zaznamenala, jak se Argo píchl a upaloval pryč.
Krasavice přijela z Ruska
Na scénářích jednotlivých příběhů pracovali kromě režiséra Moskalyka ještě Drahoslav Makovička, Pavlína Moskalyková, Petr Zikmund a Miloš Fedaš. Zasedli do policejních archivů a hledali zajímavé příběhy, pročítali dobový magazín, který četnictvo vydávalo. Natočili třináct dílů. Měly takový úspěch, že vzniklo třináct dalších. Celkem se šestadvacet dílů natáčelo pět let. Kromě areálu bývalých vojenských kasáren ve Staňkově ulici v Brně štáb využil historické budovy v řadě moravských měst. Za pět let filmoval jednotlivé scény na třech stech různých míst. Tvůrci se totiž rozhodli dodržet všechny zásady, jež podle zkušeností filmařů zabírají na diváky. Žádné kulisy a ateliéry. (Opravdové historické budovy působí lépe - divák má pocit, že příběhy jsou skutečné.) Známé herecké tváře. (Diváci je vidí rádi.) Příběhy jsou o obyčejných lidech. (Diváky baví zápletky, které sami mohou prožít.) Když k tomu připočteme proslulou preciznost režiséra Moskalyka, úspěch je zaručen.
Režisér totiž dbal na zdánlivé maličkosti. Příklad? V elitele Arazíma zčistajasna přijede navštívit jeho nemanželská dospělá dcera Klaudie, která žije od dětství v Rusku a tatínka pořádně ani nezná. Která česká herečka nejlépe zvládne mluvit špatně česky s ruským přízvukem? Proč si "nevypůjčit" přímo Rusku? Ale kterou, vždyť žádnou neznáme. Moskalyk zavolal svému příteli, ruskému režiséru Olegu Tabakovovi. Ten doporučil několik mladých hereček, nejvíce se přimlouval za jistou Olgu Kraskovou.
|
Antonín Moskalyk: Mohl to prožít každý
Zkušený režisér, který má na kontě úspěšné snímky jako Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou a Babička, si téma z policejní historie vybral už v roce 1989, kdy natočil seriál Dobrodružství kriminalistiky. Co pro něj znamenají Četnické humoresky?
"Úspěch se předem nikdy nedá vypočítat. Odhady, co řekne divák, jsou vždycky jen odhady. Ale snažili jsme se, aby příběhy byly reálné. Postavy prožívají to, co může prožít kdokoli. Zvolili jsme moderní způsob vyprávění - dynamický, žádné poflakování. Svoje udělal výběr herců. Oni totiž nehráli, skutečně byli těmi postavami. Lidé mi říkají, že se jim líbí, jak jsme se vypořádali se zločiny. Jsou to sice mordy, ale neteče tam krev, neobjevuje se zbytečné násilí. I o kriminálních případech se dá točit laskavě, s humorem. Vždycky říkám, že je pro mě důležité, když se moje práce divákům líbí. Je to pro mě mnohem víc než různé ceny ze soutěží a festivalů."
|
Hostuje například v divadle MCHAT, kde je Tabakov uměleckým ředitelem. Moskalyk si prohlédl fotky a pozval ji na Moravu. Ještě si trošku nebyl jistý. Když ji uviděl, nelitoval. "Není to líbivá kráska, je to oduševnělá krása," pochvaluje si. Olga původně měla sehrát jen roli v závěrečném dílu první série. Nakonec se objevila i v dalších dílech a její postava se stala jednou z nejvýraznějších. A vypadá to, že ani tím neskončí.
Přemýšlejí, jak dál
Divák nemá tušení, co se kvůli Četnickým humoreskám odehrávalo v kancelářích těch, kdo v jednotlivých televizích mají na starosti programy. Připomínalo to sportovní zápas. Čtvrtek měli v diářích všichni označen vykřičníkem. V osm večer se totiž dívalo na ČT1 týden od týdne více lidí. Jaký pořad nasadit, aby diváky přetáhl? Prima časem rezignovala. Na Nově bojovali déle. Zkusili oblíbené romantické příběhy podle bestsellerů Daniele Steelové, pak vsadili na prověřené trháky - komedii Bohové musejí být šílení nebo filmy s Michaelem Douglasem. Výsledek byl přesto nevalný. Zato v ČT1 zaznamenali rekord - na Četnické humoresky se dívalo přes sedmapadesát procent všech lidí, kteří v daný večer sedli k obrazovkám. Takže není divu, že produkční seriálu z brněnského studia Darina Levová říká: "Třetí série by se na devadesát procent měla točit. Nyní se tvoří scénáře."
Začátek natáčení je plánován na duben příštího roku. Jenže! Poslední příběhy seriálu se odehrávaly v roce 1937. Tvůrci, kteří vymýšlejí nové příběhy, si nejsou jisti, jak se vypořádat s následujícími roky. Původně totiž nechtěli, aby do osudů jejich hrdinů zasáhla doba Mnichova a druhé světové války. Vždyť vsadili právě na poklidný a laskavý čas první republiky - a zabralo to. Neztratí se četníci v příští drsné době, o které toho bylo už tolik napsáno a natočeno? Nezmizí atmosféra, která se divákům tak líbila? Autoři se už domlouvají, jak nad tím vyzrát. Nic jiného jim ani nezbývá. Vždyť se všichni v České televizi těší, jak jim zase po čase grafy sledovanosti vyjedou do závratných výšek.
|
Seriál hereckých hvězd
Ti, kolem nichž se točí celý seriál
|
|
Tomáš Töpfer
Arazím
Hlavní postava. Osamělý velitel bydlí se svou jezevčicí Kikinou v četnické stanici. Chodí nejprve s majitelkou květinářství Ludmilou (hraje Alena Antalová), ale na rozdíl od ní se mu nechce do svatby. Zklamaná Ludmila odjíždí do Ameriky, Arazím se seznámí se zdravotní sestrou Karličkou a zamiluje se. V každém díle kromě svých osobních trablů řeší i jeden kriminální případ - od banálních krádeží až po vraždy.
Libuše Šafránková
Karlička
Zdravotní sestra, která žije sama se synem a zároveň dokončuje studia medicíny. Její chlapec se snaží najít otce, který od nich utekl, a požádá o pomoc velitele četníků Arazíma. Ten čím dál více propadá kouzlu krásné a chytré Karličky.
Petr Kostka
Šiktanc
Zkušený četník, Arazímův nadřízený, kterého si vychovává jako svého nástupce. Arazím k němu často chodí pro radu, nejčastěji uprostřed noci.
Ivan Trojan
Jarý
Na první pohled trochu nemotora, ve skutečnosti četník s mimořádným citem najít pachatele. Když na stanici přijede z Ruska Arazímova dcera Klaudie, zamilují se do sebe, což se šéfovi samozřejmě nelíbí.
Ti, kteří měli velkou roli pouze v některých dílech
Jiřina Bohdalová
Menšíková
Svérázná žena, jejíž zálibou jsou stížnosti všeho druhu. Když jí kdosi ukrade včelíny, zaměstná tím celou pátračku.
Radovan Lukavský
Zámecký pán
Vážený šlechtic, kterého Arazím upozorní, že jeho syn je zapleten v protistátní špionáži. Starý pán se v tom pokusí synovi zabránit a málem při tom přijde o život.
Luděk Munzar
Karliččin otec
Přísný právník, který neuznává svou dceru za to, že sama vychovává dítě a chce se stát lékařkou. Tvrďák nakonec roztaje dojetím, když vidí její promoci.
Tatiana Vilhelmová
Novinářka Kliková
Ambiciózní reportérka, která se vlastním pátráním plete četníkům do práce. Někdy jim pořádně zavaří, někdy pomůže. Arazím ji přesto nemůže ani vidět.
Václav Postránecký
Kysela
Morous a moralista, který četníky překvapí, když jednou vyjde najevo jeho pravá tvář - opil se totiž a dělal výtržnosti v místním hampejzu.
|
