Jenže v době, kdy prvňáčci vyrůstají s Harrym Potterem a ještě před pubertou jej opouštějí pro Pána prstenů, nestačí hájit národní barvy bez ohledu na konkurenční prostředí.
Už proto, že Maharal si z české školy dětského filmu bere jen zdejší kulisy a fakt, že představitelé malých hrdinů, hlavně Matyáš Valenta známý už z Rafťáků, hrají dobře, zato dospělí herci až na výjimky působí školácky jako ve studiových pohádkách pro batolata. Do jisté míry za to mohou vzorný spisovný jazyk a strojené postsynchrony, hlavně však filmu chybí humor.
Což mrzí tím víc, že král nadsázky Indiana Jones je jedním ze zjevných inspiračních zdrojů filmu. Nikoli jediným: najde se tu i trocha Strážce duší a trocha Deváté brány, něco z Šifry mistra Leonarda a něco ze soutěže O poklad Anežky České.
Pocit, že jsme to všecko už někde viděli, se totiž mísí s nenápadně propašovanou turistickou pohlednicí od staré Prahy po hrad Zvíkov, jež činí z Maharalu slušný vývozní artikl.
A protože na trzích se nákupčí rozhodují podle prvních deseti minut, jeho šance se vlastně zvyšují.
Úvod, ve kterém umírající rabín Löw předá svůj tajemný odkaz dvěma důvěrníkům pod heslem "za čtyři sta let se znovu postavíme zlu," totiž přejde v takřka světově natočenou noční scénu se střelbou a honičkou za temné protektorátní noci.
Ještě krátká současná epizoda Josefa Somra nad uprášenou knihou drží napětí; tím si však tvůrci vybrali zálohu na oddechový čas pro ospalý střed, odvyprávěný hlavně dialogy.
Nač se hodí povodně
Přímočaře postupující zápletka spotřebuje hodně náhod a pár nesmyslů jako záhadně se zjevující holčičku, jejíž motiv měl být zřejmě přízračný, zůstal však pouze zmateční.
Teprve "mokré" finále, v němž se malí i velcí hledači pokladu utkají se zlosynem ve městě ohroženém povodněmi, se znovu vrátí k podstatě žánru; režisér Pavel Jandourek šikovně spojil obrazy záplav s filmovou akcí. Dojem však znovu zkazí přilepený dovětek, jenž jako by děti konejšil, že to byla jenom pohádka.
Děj filmu: 50 %
Výkony herců: 50 %
Celkový dojem: 50 %
