"Dneska jsem se znovu narodil!" dodal o chystaném filmovém zpracování knihy, která líčí zážitky chlapce z malého města během léta roku 1928. Film má vzniknout v produkci Mika Medavoye, který je podepsán například pod snímkem Černá labuť. Natočí ho studio Phoenix Pictures a scénář píše Rodion Nahapetov.
Bradbury již desítky let přitahuje pozornost vizí odlidštěné budoucnosti se silným humanistickým podtónem. Ne nadarmo mu přezdívají "Edgar Allan Poe pro optimisty." Ve své spisovatelské dílně se tento král sci-fi často potuluje po hvězdách a kosmické koráby používá jako jiní metro. Ve skutečnosti neumí ani řídit auto a celý život se bál cestovat letadlem. "Nedokážu ani vyměnit žárovku," přiznává mistr supertechnických románů.
První příběhy začal sepisovat v městečku Waukegan v americkém státě Illinois, kde se 22. srpna 1920 narodil. První povídkou, v níž projevil svůj tajuplný styl, bylo Jezero. V Marťanské kronice z roku 1950 tvrdě zkritizoval lidskou povahu, která je ochotna všechno krásné zničit, jen když z toho něco vyzíská. V příběhu o kolonizaci Marsu byli citliví Marťané vyhlazeni, noví obyvatelé se však brzo vracejí na rodnou modrou planetu, aby zůstali v hrůzné atomové válce.
Další povídky shrnul do souborů Říjnová země, Lék na melancholii a Ilustrovaná žena. Druhý krok do síně slávy učinil v roce 1953 v podobě příběhu plného pachu spálených knih a příprav k atomové válce s názvem 451 stupňů Fahrenheita. Šokující sonda do světa budoucnosti, světa vymytých mozků a sériově vyráběných názorů měla pro lidské uvědomění podobný význam jako Orwellova depresivní vize 1984.
Zařadil se i mezi majitele hvězd na proslulém hollywoodském chodníku slávy. Na jeho oficiální internetové stránce je možno najít i speciální recept na tekutou pizzu. A popel ze svého těla by si přál umístit na Marsu.
