Madonnina celovečerní komedie Špína a moudrost (Filth And Wisdom) byla zařazena do nesoutěžní sekce Panorama.
"Navzdory svému materiálnímu úspěchu v uplynulých 25 letech se stále cítím jako lidé v tom filmu. Stále ještě usiluji o to, abych našla svou cestu," řekla novopečená režisérka, která se prý nechce nechat svést na scestí iluzemi.
Ztotožnila se tak s hlavními postavami filmu, které spolu žijí v bytové komunitě v Londýně, hledají smysl života a bojují o obživu.
Recenzenty nenadchla
Zpěvačka, jež letos oslaví padesátiny, má bohaté zkušenosti s filmem coby ne vždy úspěšná herečka; vlastní několik Zlatých malin za nejhorší herecké výkony.
Jako režisérka první recenzenty také nepřesvědčila. Sice prý nejde o úplný propadák, neboť se obklopila zkušenými profesionály, ale film je poskládaný z jednotlivých epizod bez jasného cíle, postrádá napětí i perlivé dialogy.
Zklamáním je i herecký výkon ukrajinského hudebníka Eugena Hütze, jenž je v reálném světě i ve filmu lídrem newyorské kapely Gogol Bordello.
"Působí, jako kdyby neuspěl v castingu na poslední film Emira Kusturici," napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Deník Die Welt uznal, že Madonnina komedie je komická, ale nechtěně.
Madonna si však režii zamilovala. "Miluji práci s herci. To kouzlo, které vzniká, když pak člověk slyší psané slovo z úst herců, je pro mě naprosto úžasné," řekla.
Původně chtěla natočit jen krátký film, ale pak se prý do postav zamilovala, poznávala se v nich a nemohla si pomoci. "Řekla jsem si, že ten příběh by měl trvat déle než dvacet minut," vysvětlovala.
Porušování práv v přímém přenosu
Večeru kromě blonďaté ikony hudebního průmyslu kraloval i režisér Francesco Rosi. Pětaosmdesátiletý Ital převzal čestnou festivalovou cenu Zlatý medvěd za celoživotní dílo.
Událostí Berlinale se stala také světová premiéra filmu Standard Operating Procedure (Obvyklý postup řízení) oscarového režiséra Errola Morrise. Šlo o první dokument, který kdy byl zařazen do hlavní soutěže festivalu, a navíc přibližuje okolnosti týrání iráckých vězňů v americké věznici Abú Ghrajb u Bagdádu.
Film obsahuje rozhovory s americkými vojáky, kteří se na trýznění v Abú Ghrajbu podíleli, včetně vojínky Lynndie Englandové. Ta se nechvalně proslavila fotografií, na níž si vede nahého iráckého vězně na vodítku.
Systematické porušování lidských práv se podle Morrise v Abú Ghrajbu stalo běžnou součástí vojenské mašinerie. "Nejhorší události v Abú Ghrajbu nebyly nikdy vyfoceny, takže nemáme žádné fotografie jako důkazy," obává se režisér, jenž chce více než tisícovku fotografií z věznice zveřejnit na internetu.