Longital
Nové album Longital je výsledkem posledních tří let, během kterých hudebníci hledali novou tvář. „Na začátku roku 2012 jsme odložili počítač a Dano si koupil akustickou kytaru. Začali jsme zkoušet písničky, které byly aktuální jen tak s kytarou, basou a dvěma hlasy,“ říká Shina.
Skladby v této podobě jim začaly růst pod rukama a neměli problém s nimi obstát ani na velkých pódiích. A následně se k Longital vrátil bubeník a klavírista Marián Slávka, který s nimi ještě pod názvem Dlhé diely nahrál album Tu. Ještě předtím ale Longital stihli odehrát několik koncertů i s Milanem Caisem z Tata Bojs a právě s ním si otestovat tento další směr své tvorby.
Na albu A to je všetko? se takto posílení Longital vrací ke skladbám z longitalské trilogie Výprava (2006), Gloria (2008) a Teraz (2010) a debutové desky September (2001). „Chtěli jsme naživo zachytit písničky, které s námi urazily kus cesty. Zároveň jsme ale tušili, že je nedokážeme nahrát na koncertě, protože při něm jsou emoce příliš velké. Řekli jsme si tedy, že je natočíme ve studiu, ale jako bychom v něm koncertovali,“ vysvětluje Shina metodu vzniku nové desky.
Longital se tak po letech experimentování s moderními elektronickými technologiemi, od minidisku až po zázračný touchscreen Lemur Jazz Mutant, jehož možnosti objevovali ve stejném období jako Björk nebo Nine Inch Nails, vracejí k plně akustickému zvuku. „Název alba vnímám spíš jako otázku než konstatování, proto ten otazník. A těšení se na to, co přichází, ať už to bude cokoli,“ říká Dano Salontay.
