Čekáte ve finále Lvů více od dopingového dramatu mladých atletek Fair play, či od dokumentu o Havlovi?
Vzhledem k počtu nominací je matematicky zřejmě pravděpodobnější, že nějakou cenu získá spíše Fair Play než Život podle Václava Havla. Ale musím přiznat, že jsem za dvojnominaci velmi vděčná, tuším, že je to kuriozita, mít v soutěži hraný i dokumentární snímek.
V kategorii hereček ve vedlejší roli má Fair play hned dvě kandidátky, Evu Josefíkovou a Annu Geislerovou. Které dáváte více šancí?
To je tedy hrozná volba. Přála bych jim to oběma napůl, ale to asi nepůjde. Evě, protože je talentovaná, mladá, takovou cenu ještě nemá a co se týká tréninku, pro film udělala totéž, co hlavní představitelka Judit Bárdosová, ač měla samozřejmě úlohu méně vděčnou.
A co Geislerová v roli hrdinčiny matky?
Aňa zase podala výkon, který je na hranici hlavní role, alespoň mně osobně tedy připadá strhující a naprosto mimořádný.
Kdo bude podle vás v hlavních pěticích souboje o film i dokument roku váš nejsilnější soupeř?
Je to trochu ostuda, ale neviděla jsem všechny nominované filmy, takže se těžko mohu vyjádřit na základě svého vkusu, spíš podle toho, co jsem o nich četla. Myslím, že v kategorii hraného filmu mají velké šance Cesta ven a Pojedeme k moři, v dokumentu Olga či Magický hlas rebelky.
Existuje něco, co nominované snímky z loňského roku spojuje?
Pro mě mají všechny společné to, že znám jejich autory, mám je ráda a přála bych jim to. Ale také to, že se snaží vyprávět silný příběh, upřímně, inteligentně a s emocemi. Jsou to vesměs filmy bez kalkulu.
