Navíc vydání bylo načasováno na období před prezidentskými volbami 2004 a Philip Roth se nacházel na vrcholu tvůrčích sil.
A zatímco nestor americké kritiky Harold Bloom knihu označil za "moudrou a fascinující", mnozí primárně političtí komentátoři se ji pokoušeli vykládat převážně jako alegorii na omezování občanských svobod po teroristických útocích na USA, a tudíž jako varování před znovuzvolením George Bushe.
Sám autor obdobné interpretace odmítl a v několika rozhovorech vysvětlil, čím se nechal inspirovat: historickou studií Arthura Schlesingera, Jr. Podle ní někteří republikáni roku 1940 skutečně zvažovali prezidentskou nominaci Charlese Lindbergha, leteckého hrdiny, miláčka národa – a také izolacionisty s antisemitskými sklony. To byl základ nového titulu spadajícího do žánru alternativní historické fikce.
Jistěže Roth není první, kdo se v americkém písemnictví s daným žánrem prosadil – sluší se uvést alespoň Sinclaira Lewise a jeho Tady se to stát nemůže.
Výjimečný je však v tom, jak organicky dokázal spojit fantazii s přesvědčivě líčenými osudy jedné židovské rodiny a potažmo celé komunity, přičemž se mistrně opřel o vlastní vzpomínky z Newarku 30. a 40. let. Rodinné drama však záhy přerůstá v drama společensko-politické tak, jak to známe z jeho Americké idyly a Lidské skvrny, které nedávno rovněž vyšly česky.
Všechny tři knihy spojuje ústřední téma ztráty americké nevinnosti či jinými slovy stále vzrůstající propasti mezi americkými ideály a realitou. A zdá se, že Roth je svazek od svazku rozhněvanější a sžíravější.
Vyzradit děj Spiknutí by bylo nevkusné. Snad postačí konstatovat, že příběh je vyprávěn sice retrospektivně, dospělým hlasem, ale zároveň z úhlu pohledu osmiletého Philipa. To je geniální tah.
Jedině tak mohl Roth spojit noční můry dětství, jako strach ze sklepa plného duchů či fyzického znetvoření bratrance Alvina, s tím, co se hned v první větě charakterizuje jako "neutuchající strach" amerických Židů poté, co je Lindbergh veřejně obviní, že se zákulisními pletichami snaží vtáhnout neutrální Spojené státy do války.
Údajně v jejich "vlastním zájmu" začne Židy integrovat do tzv. majoritní společnosti, to jest násilně přesidlovat na křesťanský Středozápad. A ačkoli román končí až příliš náhle a pro Rotha i pohodlně znovuzvolením Roosevelta, zfanatizované davy stačí během pokusu o fašistický převrat, byť by neměl dlouhého trvání, několik desítek Židů ubít.
Spiknutí proti Americe a jejím ideálům tak v Rothově podání pochází zevnitř, od těch politických kruhů, které dokážou zmást lid pojmy jako "národní zájem" natolik, až všichni zcela opustí morálku. A právě zde tkví nadčasové poselství románu, neboť něco podobného se za správných podmínek může stát kdekoli.
Neméně poučný je však i americký dobový rámec – i u nás víme, že Ribbentrop nikdy nevečeřel v Bílém domě jako v Rothově alternativním světě, ovšem jen málokdo ví, že také v USA fungovalo za 2. světové války dobře organizované nacistické hnutí.
Faktografický dodatek obsahující skutečný sled událostí, stručný nástin osudů opravdových osobností či výňatek z jednoho rasistického Lindberghova projevu pojednávajícího o "méněcennosti krve" je proto užitečným vodítkem pro ty, kteří chtějí mít ve všem jasno. Musíme ovšem dodat, že kvalitní beletrie není stejně jako výklad dějin nikdy jednoznačná. Vždyť ani Roosevelt neudělal pro záchranu evropského židovstva ani zdaleka tolik, kolik by bylo bývalo v jeho silách.
Závěrem pár slov k českému vydání. Potěší fakt, že tradiční Rothovi překladatelé, manželé Pellarovi, mají důstojného nástupce jak v Jiřím Hanušovi v případě Lidské skvrny, tak nyní v Josefu Línkovi. Vrcholnou chválu si však zaslouží autor obálky Karel Horák – jeho pavouk spřádající neviditelné sítě na čistě modrém pozadí vystihuje atmosféru všudypřítomné postmoderní úzkosti a lehké paranoie stejně brilantně jako třísetstránkový text románu.
PHILIP ROTH - Spiknutí proti Americe
Přeložil Josef Línek. Volvox Globator, Praha, 310 stran, doporučená cena 299 korun.
Hodnocení MF DNES: 
