Hába (1893–1973), rodák z Vizovic, byl průkopníkem nových postupů v klasické hudbě, proslul svými mikrointervalovými skladbami, a to především ve čtvrttónovém ladění.
Šéf Opery Národního divadla Petr Kofroň, který Novou zemi hudebně nastudoval, chce tímto způsobem v letošním Roce české hudby upozornit právě na autora, jenž byl zvláštním samorostem. „Hába vždycky stál tak trochu mimo. Se svými čtvrttóny i svým vztahem k socialismu byl podezřelý všem režimům,“ poznamenává.
Nejznámějším Hábovým dílem je čtvrttónová opera Matka, která měla premiéru ve Velké opeře (dnešní Státní opeře) 5. května v roce 1947, tedy v době, kdy byl skladatel jejím ředitelem.
Na rozdíl od Matky je Nová země zkomponovaná „standardně“, v půltónech. Předlohou pro libreto Ferdinanda Pujmana byla povídka ruského prozaika Fjodora Gladkova napsaná po jeho návštěvě komuny Avangard na Ukrajině v roce 1928.
Opera se nevyhýbá extrémně naturalistickým scénám. Byl to právě námět, zabývající se kolektivizací a hladomorem, který znemožnil veřejné uvedení, a to jak ve třicátých letech, tak po komunistickém puči. Nejdříve panovaly pochybnosti o vhodnosti obhajoby kolektivizace zemědělství či hudební citace budovatelské Internacionály a po roce 1948 nechtěli komunisté otevřeně mluvit o hladomoru na Ukrajině s miliony obětí.
Sestřelí letadlo
Opera odráží z dnešního pohledu naivní postoje československé předválečné avantgardy, do níž Hába patřil. Ta byla totiž převážně levicově orientovaná. Dramaturg Ondřej Hučín však upozorňuje, že v době, kdy Nová země vznikla, se v Československu ještě nevědělo, že ukrajinský hladomor byl genocidou řízenou z Moskvy. „Hába s Pujmanem nebyli žádní fanatici,“ podotýká.
Pro Čecha může být překvapivé vyznění libreta, totiž že před hladomorem zachránila Ukrajinu právě kolektivizace.
S touto skutečností se chtěl vyrovnat i režisér Miroslav Bambušek. „Pokusíme se zpřítomnit téma, které je v opeře potlačeno, tedy souvislosti hladomoru na Ukrajině s kolektivizační politikou. Výchozí situací inscenace bude sestřelení letadla nad Ukrajinou. Z něho se zachrání šest turistů, kteří zakusí to, co zakoušeli lidé v této zemi za velkého hladomoru. Dějiny se opakují,“ vysvětluje režisér.
V inscenaci, k níž scénu a kostýmy navrhla Jana Preková, vystoupí například pěvci Pavol Remenár, Lucie Hilscherová nebo Josef Moravec.
