Pětadvacet let od Listopadu přineslo většinu filmů snadno zapomenutelných, ale i pár desítek nezapomenutelných, hlavně díky novým tvůrcům. Přímo zjevením byly v roce 1991 debuty dvou spolužáků – Obecná škola od Jana Svěráka a Rekviem pro panenku od Filipa Renče. Novou éru, kdy filmy začaly vznikat v soukromých produkcích, nastartovaly suverénně, s mezinárodním ohlasem a podle mě i s trvalou hodnotou.
Z natáčení série krimikomedií Ach, ty vraždy! - Kanadská noc (režisér Zdeněk Zelenka)
Slibnou nadějí se stal Návrat idiota od Saši Gedeona, který od té doby bohužel očekávání nenaplnil. Jan Švankmajer i v nových ekonomických podmínkách vytvořil surrealistické filmy, jež zná celý svět – Konec stalinismu v Čechách, Lekce Faust či Otesánek vznikly trhu navzdory.
Zjevením jiného druhu byl Jiří Bartoška, jenž se svým týmem zachránil skomírající mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. Doufám, že bude hlavně díky jemu a Evě Zaoralové mít nadále úroveň.
Televize se už svou podstatou výrazných objevů bojí, protože by jí mohly odlákat diváky. V televizi se po zjevení nevolá, přesto se v rámci jejího hodnotového žebříčku pár výjimek našlo. Ze seriálů bych vyzdvihl Zdivočelou zemi: má silné téma, je solidně napsán a velmi profesionálně natočen. Jistým přelomem byl i pořad Česká soda, který si poprvé v polistopadových dobách dovolil strefovat se do témat dosud tabuizovaných. Byly to skeče opravdu vtipné, ne trapné. Zjevením byl asi pro nás všechny i Vladimír Železný, spoluzakladatel první komerční televize, jejíž program zamíchal všemi hodnotovými kritérii a obyvatelstvu vtloukal do hlavy, že u televize se má hlavně řehtat.
Za divadlo zmíním pět jmen. Rostislav Novák: La Putyka. Miroslav Krobot: Dejvické divadlo. Jakub Špalek: Kašpar. Jozef Bednárik: muzikály v čele s Draculou. Jan Hrušínský: Divadlo Na Jezerce, jedna z prvních scén bez dotací.
Anketa 25 objevů v kultuře za 25 letČtenáři iDNES.cz mohou o redakčních nominacích hlasovat a přidávat vlastní návrhy až do 20. října zde. Sobotní příloha MF DNES Scéna 25. října odstartuje druhé kolo hlasování, které přidá v každé sekci i dva nejčastější tipy od čtenářů. Druhá vlna hlasování skončí 9. listopadu, 25 vítězů ankety s nejvyšším počtem hlasů napříč kategoriemi přinese Scéna 15. listopadu. |
Z hudby se pro mě staly zjevením kapely Lucie, Mňága a Žďorp, Kabát a NightWork. Za hudbu filmovou bych přidal Jana P. Muchowa, v hudebním showbyznysu Karla Svobodu, autora hudby k prvnímu českému velkému muzikálu Dracula, a za popularizaci vážné hudby houslistu Pavla Šporcla.
V literatuře bych jen opakoval návrhy jiných – Michala Viewegha, Petru Hůlovou, Petra Šabacha, Miloše Urbana. Z architektury byl vybral Gehryho a Miluničův Tančící dům v Praze, zlínské Kongresové centrum od Evy Jiřičné, rekonstrukci brněnské vily Tugendhat, karlínskou stavbu Main Point a Kaplického knihovnu, byť stále nepostavenou.
Obecně se požadavky na tématiku a poetiku filmů natolik změnily, že by i přeplněné šuplíky zakázaných látek byly k ničemu. Po Listopadu jsme my tvůrci byli vypuštěni z klece na volnou louku a mohli jsme si začít dělat, co jsme chtěli. Tedy pokud nám to někdo zaplatil. A za tu svobodu myšlení, byť ekonomicky ovlivňovanou, jsem vděčný a žádné zklamání absolutně necítím.
Čtete rádi iDNES.cz? Podpořte nás svým hlasem v anketě Křišťálová lupa.
